Mokasíny s bočním švem jsou nejstarším známým typem mokasínů z Velkých plání. Geograficky byl tento styl mokasínů rozšířen minimálně v západnější části severních a centrálních plání. Zcela jistě jej používaly kmeny Vran, Černonožců, Lakotů, Šošonů, Ploskohlavců, Assiniboinů, Šajenů, Mandanů, Hidatsů a většina kmenů z oblasti Kolumbijské plošiny.
Podle některých hypotéz se mokasíny s bočním švem rozšířily na Velké pláně z oblasti Kolumbijské plošiny. Dobově předcházely typ dvoudílných mokasínů, kterým byly postupně nahrazeny. Během první a na počátku druhé poloviny 19. století (ale pravděpodobně i mnohem dříve) byly mokasíny s bočním švem jediným typem obuvi výše uvedených kmenů. Během 60. let 19. století začaly mokasíny s bočním švem postupně vycházet z módy, jelikož začaly být nahrazovány modernějším typem dvoudílných mokasínů.
Konstrukčně jsou mokasíny s bočním švem poměrně jednoduché. Každá mokasína sestává z jediného kusu většinou velmi silné a pevné kůže (ve většině případů bizoní). Střih je patrný z obrázků níže. Mokasíny se sešily nejprve po straně. Pak se obrátily a sešil se patový šev. Přečnívající kůže na patě se pak mohla zahnout a přišít, nebo nastřihnout do požadovaného tvaru (viz obrázek níže). Ze způsobu zpracování přebývající kůže na patě pak bylo většinou možné určit, o jaký kmen se jedná.
Konstrukčně jsou mokasíny s bočním švem poměrně jednoduché. Každá mokasína sestává z jediného kusu většinou velmi silné a pevné kůže (ve většině případů bizoní). Střih je patrný z obrázků níže. Mokasíny se sešily nejprve po straně. Pak se obrátily a sešil se patový šev. Přečnívající kůže na patě se pak mohla zahnout a přišít, nebo nastřihnout do požadovaného tvaru (viz obrázek níže). Ze způsobu zpracování přebývající kůže na patě pak bylo většinou možné určit, o jaký kmen se jedná.
Běžnější praxí bylo prošlapané mokasíny vyhodit a pořídit si nové. Na mokasíny s bočním švem se proto pohlíželo jako na spotřební zboží. Životnost takových mokasínů byla řádově několik málo dní. Když se vydali bojovníci na válečnou výpravu, brávali si takových mokasínů s sebou vždy několik párů do zásoby.
Kapitáni Merewieth Lewis s Williamem Clarkem, jejichž muži také nosili mokasíny s bočním švem si poznamenali do deníku, že při špatném terénu prošlape muž jedny mokasíny za tři dny, v příznivém terénu pak mokasíny vydrží až deset dní.
Mokasíny s bočním švem byly běžnou obuví také pro mnohé bělochy, kteří se vyskytovali v oblasti centrálních či severních plání, zejména pak lovců kožešin neboli horalů (mountainman). Horalé nakupovali mokasíny od indiánů ve velkém množství, často se jednalo o stovky párů pro větší lovecké výpravy.
Běžnou praxí bylo, že indiánky sešily pouze boční šev a patu nechaly otevřenou. Každý lovec totiž měl jinak velkou nohu. Bílí lovci si pak mohli paty dodatečně došít přímo na noze, vždy každý přesně podle své velikosti.
Některé mokasíny s bočním švem mohly být nádherně zdobené. Takové si pak jejich majitel velmi šetřil na slavností chvíle. Zdobené mokasíny také mohly být předmětem daru, nebo mezikmenového obchodu.
Zdobení mokasínů vždy záviselo na konkrétním kmeni či kulturní oblasti a také na vkusu té či oné umělkyně (zdobení prováděly vždy ženy).
Velmi běžným typem zdobení byla řada řadového stehu vedoucí nad bočním švem. Často byla zdobená oblast nártu. Ta mohla být vyšita celá, nebo jen její část. Velmi časté bylo zdobení nártu motivem tzv. „klíčové dírky“, rozety s přiléhajícím lichoběžníkem. Jiným typem zdobení byly linky probíhající příčně k nártu. Ty mohly být vyvedeny korálky nebo ursoními ostny.
Zimní mokasíny měly téměř stejný střih, jako jejích letní varianta, rozdíl byl v tom, že se použila kožešina místo usně (nejčastěji bizon). Mokasína se musela nastřihnout pouze o něco větší, jelikož bizoní chlup zabere nějaký prostor. Mokasíny se vždy sešívaly chlupem dovnitř.
Nejdůležitější je mít kvalitní střih. Doporučuji začít s papírovým a poté střihem z látky (odřezky sukna, flauše a podobně). Lepší je silnější látka, která bude „simulovat“ sílou materiálu jelenici. Rozhodně nepoužívejte bavlnu a podobně. Teprve až budete mít odzkoušený střih z látky, můžete se pustit do stříhání jelenice.
Střih mokasínů s bočním švem není složitý, ale ani jednoduchý, pokud ho chcete mít udělaný kvalitně.
Základ střihu máte hotový.
Ještě jej zbývá „doladit“ a k tomu se ideálně hodí látka. Obkreslete si střih na látku, vystřihněte, včetně nártového rozparku a sešijte boční šev. Nasaďte látku na nohu a prozkoumejte, jak moc střih sedí nebo nesedí. Zatím neřešte patu, jenom oblast prstů, bok a rozparek. Pokud je někde mokasína volná nebo těsná, upravte adekvátně střih tak, aby dokonale seděl. Většinou s touto fází nebývá moc problémů.
Zbývá uzavřít patu. Doporučuji toto udělat na látkovém prototypu a až definitivní tvar pak přenést na kůži.
Nejprve si vyznačte oblouček podle paty, na té části, která leží na zemi, od středu paty na každou stranu cca 3-4 cm a vystřihněte. Dostřihněte boky a sešijte patu tak, aby dokonale seděla. Není to zase tak složité, jak se zdá. Na některých mokasínech se ještě do patového švu vkládaly malé „anténky“ nebo jiné tvary.
Až budete se střihem zcela spokojeni, můžete jej zase rozpárat a uschovat jako šablonu, případně si jej můžete zpětně překreslit na papír.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
