Kde končí pohádky a začíná syrová historie.

Válečná halena náčelníka Josepha vydražena v aukci za rekordní cenu

Rubrika:
Lukáš Navrátil
14. 2. 2024
0

V roce 2012 se v americké aukci objevila válečná halena, která prokazatelně patřila náčelníkovi Propíchnutých nosů Josephovi, který se v roce 1877 proslavil hrdinným obranným bojem proti ohromné přesile Americké armády, když se se svými lidmi pokoušel uprchnout do Kanady. Halena byla vydražena za rekordní cenu.

Legendární aukce

V srpnu 2012 byla v americkém městě Reno v aukci Coeur d’Alene Art Auction vydražena válečná halena, která patřila legendárnímu náčelníkovi kmene Propíchnutých nosů Josephovi. Halena byla prodána za rekordní sumu 877,500 amerických dolarů, což odpovídá asi dvaceti milionům českých korun. Jedná se o jednu z nejvyšších sum, která byla zaplacena za dobový indiánský artefakt.

Jedná se o klasickou košili transmontánního stylu, vyrobenou ze čtyř kůží jelence , zdobenou čtyřmi korálkovanými transmonránními pásy, vyšívanými šetleji, hranostajími závěsy a prameny lidských vlasů. Košile je lehce zabarvená červeným pigmentem.


Košile která patřila náčelníku Josephovi byla vydražena na aukci za 877.500 amerických dolarů
Košile která patřila náčelníku Josephovi byla vydražena na aukci za 877.500 amerických dolarů

Původní majitel byl zjištěn náhodou

Na trhu se objevila v roce 1990. Do té doby byla pravděpodobně majetkem některé indiánské rodiny, zřejmě potomků náčelníka Josepha. Poté změnila několikrát majitele, aniž by někdo tušil, komu patřila.

Původní majitel byl zjištěn až později, navíc náhodou, porovnáním s dobovou fotografií náčelníka Josepha z roku 1877. Fotografii pořídil americký fotograf John H. Fouch krátce poté, co se Joseph i se svými lidmi z kmene Propíchnutých nosů po svém legendárním, ale neúspěšném útěku do Kanady vzdal americké armádě.

O rok později, v roce 1878 náčelníka ve stejné košili portrétoval americký malíř Cyrenius Hall. Jeho obraz se pak stal předlohou pro americkou poštovní známku.


Náčelník Joseph na fotografii z roku 1877 - krátce po své kapitulaci. Vydraženou košili má na sobě.
Náčelník Joseph na fotografii z roku 1877 – krátce po své kapitulaci. Vydraženou košili má na sobě.

Náčelník Joseph na portrétu Cyrenia Halla z roku 1878.
Náčelník Joseph na portrétu Cyrenia Halla z roku 1878.
Košile která patřila náčelníku Josephovi byla vydražena na aukci za 877.500 amerických dolarů
Košile která patřila náčelníku Josephovi byla vydražena na aukci za 877.500 amerických dolarů

Artefakty se zdokumentovanou historií

Indiánské dobové originály, u kterých je známá jejich historie či návaznost na konkrétní osoby je šance, že se prodají za několikanásobně vyšší cenu, než u artefaktů bez doložitelných historických spojitostí a vazeb. V tomto případě jde o halenu, kde je z obrazu i fotografie potvrzena její pravost, stejně jako prokazatelné vlastnictví náčelníkem Propíchnutých nosů.

V květnu 2012 byla prodána v aukci Sotheby’s jiná transmontánní halena, která údajně také patřila náčelníkovi Josephovi. Jelikož jde pouze o ústní podání, bez přímého důkazu, prodejní částka se vyšplhala na „pouhých“ 482,500 amerických dolarů (asi 10 milionů korun).


Válečná košile která také údajně patřila Josephovi. Byla vydražena za 482.500 USD
Válečná košile která také údajně patřila Josephovi. Byla vydražena za 482.500 USD

Náčelník Joseph

Náčelník Joseph, ve svém jazyce Hinmatóowyalahtq̓it, což znamená Hrom, který se valí z hor, byl legendární vůdce jedné z podskupin kmene Propíchnutých nosů z údolí Wallowa (v oblasti dnešního Oregonu). V roce 1877 nesouhlasil s přemístěním svého lidu do rezervace v Lapwai v dnešním Idahu, jak chtěla americká vláda.

Aby se vyhnul konfrontaci, hledal Joseph východisko v útěku. Když Vraní indiáni, dlouhodobí spojenci Propíchnutých nosů odmítli pomoci, rozhodnul se uprchnout do Kanady žádat o politický azyl, stejně jako to po bitvě u Little Big Hornu v roce 1876 udělal Sedící býk se svou tlupou hunkpapských Lakotů.


Náčelník Joseph s rodinou na fotografii z roku 1880.
Náčelník Joseph s rodinou na fotografii z roku 1880.

Útěk Propíchnutých nosů

Útěk Josepha s asi 750 členy svého kmene do Kanady vešel ve známost jako Válka Propíchnutých nosů. Útěk trval téměř 4 měsíce (od června do října 1877) a indiáni celkem urazili 1900 km. Celou dobu byli pronásledování jednotkami americké armády, se kterou během celého útěku bojovali válečníci, aby zpomalili její postup a umožnili tak útěk svých dětí, žen a starých lidí.

Statečnost a důvtip Propíchnutých nosů pod vedením Josepha byly legendární. Indiánští bojovníci dokázali úspěšně odrážet a zdržovat početně i techniky silnější americkou armádu, která nebyla po několik měsíců schopná utečence dopadnout. Pouhých 250 bojovníků kryjících postup asi 500 dětí, žen a starců čelilo cca 1500 dobře vyzbrojeným a živeným americkým vojákům pod vedením brigádního generála Olivera Otise Howarda.

Pouhých 40 mil od hranic Kanady se podařilo armádě Propíchnuté nosy obklíčit u Bear Pow Mounatins. Po pětidenní úmorné bitvě, poté, co padl Josephův přítel a náčelník jedné ze podskupin Propíchnutých nosů Zrdcadlo, se Joseph a jeho zcela vyčerpaní a vyhladovělí soukmenovci rozhodli kapitulovat. Náčelník Joseph pak pronesl svoji známou řeč:


Náčelník Joseph asi 3 týdny po své kapitulaci a zatčení v roce 1877.
Náčelník Joseph asi 3 týdny po své kapitulaci a zatčení v roce 1877.

Konec svobody

Části Propíchnutých nosů se podařilo uprchnout do Kanady, většina však byla zajata a poslána vlakem do pevnosti Fort Leavenworth v Kansasu, kde jich téměř jedna třetina pomřela. Celou hrdinskou cestu Propíchnutých nosů sledovaly celé Spojené státy, jelikož se akce na straně armády zúčastnilo i několik reportérů.

Bravurnost a hrdinství indiánů jim získalo mezi bělochy mnoho příznivců. Noviny New York Times popsaly válku s Propíchnutými nosy takto:


Náčelík Joseph před kapitulací. Obrázek od H.Terpninga nabízí realističtější vykreslení situace Propíchnutých nosů a náčelníka Josepha.
Náčelík Joseph před kapitulací. Obrázek od H.Terpninga nabízí realističtější vykreslení situace Propíchnutých nosů a náčelníka Josepha.

Autor článku

Mgr. Lukáš Navrátil (1974)

Mgr. Lukáš Navrátil (1974) se o Indiány zajímá od dětství. Jeho první kroky vedly přes knihy, které tehdy formovaly představivost mnoha mladých lidí – Vinnetou, příběhy Ernesta Thompsona Setona či Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. Byly to knihy plné romantiky a idealizace, které však zároveň otevřely dveře k hlubšímu zájmu o původní obyvatele Severní Ameriky.

V roce 1996 se poprvé setkal s komunitou indiánských hobbystů. Začal se věnovat indiánskému reenactingu a postupně pronikat i k odbornějším informacím, především o kulturách Velkých plání.

Brzy si uvědomil, že to, co většina veřejnosti považuje za „historickou realitu“ o Indiánech a osidlování severoamerického kontinentu, je často jen soubor povrchních klišé – obraz zjednodušený a zkreslený Hollywoodem nebo idealisty, kteří problematice do hloubky nerozumí. Kritické studium primárních zdrojů přináší zcela jiný, mnohem syrovější a realističtější obraz. A právě ten se snaží přinášet veřejnosti prostřednictvím webu indiani.cz.

V roce 2012 jsem aktivní indiánský reenacting ukončil a obrátil se k historii traperů, horalů, voyageurs a coureurs de bois – obchodníků s kožešinami, kteří působili ve Východních lesích, v oblasti Velkých jezer, na Velkých pláních i ve Skalistých horách. Obchod s kožešinami se stal jeho novým reenactotrským zaměřením a zároveň ho přivedl i k hlubšímu studiu historie a dějin Nové Francie.

Po dobu pětadvaceti let se živil jako výrobce indiánských replik špičkové světové úrovně. Jeho práce si našly zákazníky mezi reenactory, sběrateli i muzejními institucemi v USA i Západní Evropě. Tento řemeslný základ mu poskytl nejen obživu, ale i důkladné porozumění materiální kultuře, které se stalo základem jeho teoretického a badatelského zájmu.

Lukáš Navrátil se neomezuje se však jen na historii. Jako vystudovaný matematik, intelektuál a systematický myslitel se kromě historie indiánů a obchodu s kožešinami věnuje také křesťanské spiritualitě a mystice, teologii, introspekci a otázkám duchovního a duševního rozvoje. Všechny tyto oblasti vnímá jako propojené – touhu po pravdě a autentičnosti u indiánů či traperů chápe v souvislosti s duchovním hledáním a snahou o hlubší poznání člověka i Boha.

Mohlo by vás zajímat