Články

Americký bizon je býložravec, který ještě před dvěma sty lety obýval severoamerický kontinent v ohromujícím počtu 30-70 milionů kusů. Prapředkové dnešního bizona pocházejí z oblasti jižní Asie z období před několika miliony let. Bizon je stádové zvíře, které se živí ostřicí a travou na pláních Severní ameriky. Mezi jeho přirozené nepřátele patří lidé, vlci a občas medvědi grizzly nebo pumy.

Na konci 19. století byl americký bizon na Velkých pláních téměř vyhuben. Příčinou byla potřeba půdy pro přistěhovalce z Evropy, komerční a politický lov, železniční lobby, stejně jako potřeba pacifikace indiánských kmenů. Nakonec byl ale bizon před vyhubením zachráněn. Dnes jsou bizoni chování především na soukromých farmách, zejména pro maso.

Popis lovu bizonů indiány kmene Hidatsa v roce 1832 poblíž vesnice “Knife river” tak, jak jej zaznamenal známý malíř George Catlin, který se stal očitým svědkem této události a který ji zapsal do svých pamětí, které později vyšly pod názvem Letters and Notes on the Manners, Customs, and Condition of the North American Indians.

Článek o metodách indiánského lovu bizonů. Přibližovací lov, obkličovací lov, lov do ohrad, bizoní skoky, lovy v zimě. Bizoní koně, zpracování zvěřiny indiány. Vliv indiánů na vyhubení Amerického bizona v Severní americe.

Koně byli hlavní příčinou vzniku kočových jezdeckých kultur indiánů Velkých plání v 17.až 19.století. Z Evropy je do Ameriky přivezli Španělé. Článek popisuje postup rozšíření koní na pláních, stejně jako význam, který měli pro zde žijící indiány.

Ovce tlustorohá měla pro indiány Velkých plání velký význam, zejména pro kmeny žijící v blízkosti Skalistých hor. Z jejích kůží vyráběli ženské šaty a válečné haleny, na kterých ponechávali proužky světlé srsti zadních nohou i s ocasem jako dekoraci. S příchodem Evropanů byly populace ovce tlustorohé silně zdecimovány, jejich revitalizace probíhá dodnes.

Těžko bychom hledali kultury, které by byly tak těsně spjaty s jedním zvířetem, jako tomu bylo v případě amerického bizona a kultur indiánů plání. Bizon byl středobodem ekonomického i náboženského života prérijních indiánů, celý jejich životní styl zcela závisel na bizonu.

Hermelín – zimní kožešiny z lasičky používali indiáni z Velkých plání a Kolumbijské plošiny zejména ke zdobení válečných košil, legíny, čapek a čelenek, ale i jiných předmětů. Věřili, že tím získají vlastnosti lasičky, tedy nebojácnost, bojovnost a hbitost.