Chtěli jsem se ženou vyrobit ženské šaty Vraních indiánek ze 60. nebo 70. let 19. století tak, aby byly co nejvíce autentické a blížily se dobovým originálům.
Pro Vraní indiánky ze 3. třetiny 19. století jsou typické šaty z převážně modrého (řidčeji červeného či zeleného) vlněného sukna s našitou “hvězdou”, jak nazývám látku typického tvaru našitou v oblasti krku a ramen. Hvězda byla téměř vždy obšita bílými seed beads. Dominantní ozdobou vraních šatů byly vždy jelení zuby (tzv. grandle), většinou našité v počtu několika set kusů. Grandle byly ovšem pro svoji nízkou dostupnost (každý jelen má pouze dva tyto zuby) nahrazovány náhražkami vyřezanými z kosti, což se dělalo, zdá se, ještě v předrezervačním období. Vraní šaty jsou velmi působivé, vypadají originálně a nevím o tom, že by byť podobný design používal jakýkoliv jiný kmen.
Původ těchto šatů není zcela jasný, protože neexistuje dostatek informací, ze kterých by bylo možné vyjít. Je jasné, že zvyk zdobení šatů jeleními zuby je prastarý a vyskytuje se již na počátku 19. století u šatů kožených. Odkud se však vyvinul zvyk pošívat grandlemi celé šaty není jasné, ani jak se vyvinula „hvězda“ kolem krku.
K dispozici je pár desítek fotek originálních šatů, většinou bez přesnější datace, ovšem pocházející pravděpodobně spíše z pozdějšího období 80. a 90. let 19. století, což je již období rezervací.
Kromě toho jsem našel ještě dva piktogramy nejasné datace.
Dobových fotografií existuje také několik desítek, ovšem opět, drtivá většina je z 80. a 90. let, tedy opět období rezervací. Našel jsem pouze dvě fotografie, o kterých vím jistě, že pocházejí z 1.poloviny 70. let 19. století. U další si nejsem datací jistý, ale mohly by být také ze 70. let.
První je studiová fotografie Býčího vlka a jeho manželky Stojí s koňmi. Fotografie byla pořízena v rámci delegace Vraních indiánů do Washingtonu v roce 1873. Šaty Stojí s koňmi jsou téměř jistě z tmavomodrého sukna s bílými neobarvenými konci. Bílý pruh je typicky na spodním okraji šatů a na konci rukávů. Hvězda je červená. Rukávy jsou krátké, sahají asi jen k loktům. Ozdoba ze zubů je spíše skromnější, pouze v pěti řadách a procházejí od rukávu k rukávu, přes prsa. Na ramenou zuby nejsou, což se běžně nevidí. Stejná výzdoba ze zubů, jako je vepředu je pravděpodobně i vzadu, protože téměř všechny šaty indiánů jsou zepředu a zezadu symetricky zdobené.
Je jasné, že tyto šaty jsou parádní a určené pro slavnostní příležitosti, jakou návštěva Washingtonu jistě byla. To dokazuje i fakt, že pod vrchními šaty má Stojí s koňmi ještě další, obyčejné z bavlněné či lněné látky. Takové šaty se používaly pro běžný táborový život, aby nedošlo k ušpinění či poškození šatů slavnostních, ozdobných. Pod slavnostní šaty se oblékaly tenčí, kalikové, téměř jako pravidlo, zdá se, na téměř všech dobových fotografiích je toto vidět.
Větší část šatů má Stojí s koňmi zakrytou kostkovaným plédem, ovšem zřejmě neskrývá žádné zajímavé detaily, maximálně pásek.Za povšimnutí stojí tzv. “hair parter”, rozdělovač vlasů, který má Stojí s koňmi pověšený na krku. Jde o dřevěnou hůlku v korálkovaném pouzdře. Hůlka sloužila k vytyčování pěšinky ve vlasech a někdy i k nanášení červeného pigmentu do pěšinky.
Další fotografie byla nafocena u stejné příležitosti jako předchozí. Je na ní Železný býk s manželkou, jejíž jméno se mi nepodařilo zjistit. Šaty ženy Železného býka jsou trochu zvláštní, zřejmě opět z modrého sukna. Zdobení zuby je mnohem bohatší, než u Stojí s koňmi, což zřejmě souvisí s faktem, že Železný býk byl náčelníkem Říčních vran, měl tedy vyšší status, než Medvědí vlk a oblečení jeho manželky by tomu mělo odpovídat.
Je zde pár věcí, které mi nejsou jasné, a to především, co to má žena na pravém rameni, jaké je zakončení jejích rukávů (vypadá to, jako by byly konce přehnuté dovnitř a také je velmi divná hvězda.
Existují různé varianty vraních šatů, které se liší zejména tvarem rukávů a plochou pošitou grandlemi. Některé šaty mají rukávy široké a otevřené, zatímco jiné šaty je mají naopak zúžené a uzavřené. Zdá se, že varianta se širokými a otevřenými rukávy je dobově starší a naopak varianta s úzkými uzavřenými rukávy je záležitost spíše rezervační. Vyplývá to jednak z dochovaných originálů, z dobových piktogramů a především z dobových fotografií.
Šaty s širšími rukávy jsou většinou na spodním okraji i na rukávech zakončeny bílým neobarveným pruhem a šaty s užšími rukávy jsou na těch samých místech zakončeny kontrastním pruhem látky (nejčastěji červeným). Neplatí to však jako 100% pravidlo.
Dá se říci, že s dobou docházelo k prodlužování linie, kam až sahalo pošití grandlemi. V předrezervační době linie grandlí končila někde nad pasem, zatímco v pozdějším období klesala směrem dolů a v po roce 1880 lze najít šaty, které jsou prakticky pošité grandlemi celé až ke spodnímu okraji šatů. Jde o stejný trend, jako vidíme například u náprsenek nebo prověšenců, které se vyvinuly z jednoduchých ozdob krku a postupem času se zvětšovaly směrem dolů, až v rezervačním období nabyly gigantických rozměrů.
Pravděpodobně s tím, jak se časem zvyšoval počet grandlí na šatech, zvyšoval se i podíl falešných grandlí vyrobených z kostí, protože počty zvěře se snižovaly a poptávka po jeleních zubech naopak rostla. To nebylo možné vyřešit jinak, než zvýšenou výrobou falešných grandlí.
Co se týče hvězdy, ty jsou všechny vesměs podobné a mohou být kromě lemování ještě ozdobeny pruhy seed beads uvnitř, nebo do ní mohou být našity další zuby.
Co se týče rozestavění jeleních zubů, existuje více variant a druhů zdobení. Zdá se, že vraní ženy vycházely z toho, kolik měly k dispozici zubů, rozestavěly si je na šaty nanečisto, aby to dobře vypadalo a posléze je připevnily koženými řemínky.
Podařilo se mi najít pouze celkem dva piktogramy, které vyobrazují vraní ženy ve vlněných šatech. Datace těchto piktogramů je nejasná, ale téměř jistě půjde o období 70. až 90. let 19. století.
Střih je vlice jednoduchý a přímočarý. Přední a zadní díl jsou stejné. Každý díl je vlastně lichoběžník tvořící tělo i sukni šatů a z něj na každou stranu vybíhají části rukávů, takže každý díl má jakoby tvar písmene T.
Přední i zadní díl se k sobě sešijí naruby a pak se obrátí. Sešití je provedeno úplně všude, s výjimkou oblasti krku, aby šlo šaty prostrčit hlavu. Prostřih kolem krku se nedělal, na většině indiánských šatů toto není vidět.
Nakonec se dodělají rukávy. K pahýlům rukávů jsem pak došijí jejich zbytky, které jsou tvořeny dvěma obdélníky. Tyto obdélníky se přišijí podél celé délky k “tělu” šatů, ale dole se nesešijí, což právě vytvoří ony “otevřené” rukávy.
Následuje našití hvězdy, obšití korálky a připevnění grandlí. Poslední prací je olemování prostřihu kolem krku bavlněnou látkou.
Všechny tyto a další informace pro nás byly při tvorbě šatů rozhodující. Především šlo o maximální věrnost materiálů, střihu, designu, vzájemných proporcí jednotlivých částí a v neposlední řadě, jak budou šaty vypadat na samotné postavě.
Jako materiál jsme zvolili středně silné vlněné sukno, které jsme obarvili na indigovou barvu a ponechali bílý okraj, přesně stejný jako na originálních látkách. Velmi těžkým bodem bylo obarvení sukna na červeno, jelikož je velmi těžké získat odstín, který se vyskytoval v 19.století.
Šaty jsme sešili bavlněnou nití, tak jak je to vidět na většině originálního dobového oblečení z vlny. Seed beads (řadový steh) jsou přišity pravou šlachou tak, že překrývají rozhraní červené a modré látky na hvězdě. Na rozdíl od jelenice se šlacha neprošívá skrz povrch podkladu, ale skrze vlněnou látku.
Jako zuby jsme si sehnali repliky vyrobené z pryskyřice, protože by bylo téměř nemožné a finančně neúnosné sehnat originály. Pokusili jsme se sehnat nejlepší repliky jeleních zubů na trhu, což se nám, myslím, podařilo v ceně asi 1 EUR za kus. Zubů je na šatech použito cca 400 kusů. Zuby se připevňují k šatům pomocí dlouhého jelenicového řemínku. Řemínek prochází každým zubem celkem dvakrát.
Velmi důležitým faktorem je výsledný efekt, tedy jak šaty vypadají na samotné postavě. Tohle je téma, kde většina hobbystů chybuje, protože nad danou problematikou nepřemýšlí. Zejména z dobových fotek a kreseb je třeba vysledovat jemné zákonitosti indiánské estetiky, které jsou velmi důležité. Například jde o délku rukávů, jejich šířku, případně rozparky, celkovou šířku šatů, vzájemné poměry a úhly jednotlivých částí oděvu, atd. To je vše třeba vzít v úvahu.
Podobné šaty ve starém stylu jsme vyrobili i pro naši dceru.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
