Kde končí pohádky a začíná syrová historie.

Šaty z přeložené kůže

Rubrika:
Štítky:

Šaty z přeložené kůže jsou starým typem indiánských ženských šatů původem ze severovýchodních plání. Dělí se na siousxký a kríjský typ. Článek diskutuje jejich rozšíření, střih, varianty, rady k výrobě, obsahuje fotky originálů i kvalitních replik.

Období a rozšíření

Šaty z přeložené kůže jsou dalším typem „starých“ ženských šatů, původem zřejmě někde ze severovýchodních plání. Nosily je ženy Černonožců, Kríů, prérijních Odžibwejů, Siouxů, Mandanů, Hidatsů a pravděpodobně i Šajenů (Grinnel). V módě byly před rokem 1800, po roce 1820 začaly být nahrazovány šaty ze dvou nebo ze tří kůží. Co se týče oblasti a doby rozšíření, ta je prakticky shodná s typem ramínkových šatů

Proč tomu tak je je otázkou. Přesnou odpověď již asi nezjistíme. Osobně se domnívám, že se jedná o určitou pláňovou variaci ramínkových šatů, které jsou lesního původu. Podobnost s ramínkovými šaty je nasnadě, oba typy šatů mají trubicový tvar, neobsahují rukávy a shodně mají v horní třetině, tedy v oblasti prsou a ramen překlad. Rozdíl je pouze v tom, že šaty z přeložené kůže nekončí nad prsy, ale jdou výše, až přes ramena.


Šaty z přeložené kůže siouxského stylu, lakotské nebo šajenské, získal je Lewis s Clarkem, nyní Peabody Museum Harvard
Šaty z přeložené kůže siouxského stylu, lakotské nebo šajenské, získal je Lewis s Clarkem, nyní Peabody Museum Harvard

Šaty z přeložené kůže v jejich kríjské variantě, University of Pennsylvania museum of ethnology and archeology,
Šaty z přeložené kůže v jejich kríjské variantě, University of Pennsylvania museum of ethnology and archeology,

Popis

Šaty z přeložené kůže se vyráběly z jedné kůže mladého bizona (nejčastěji krávy) nebo jelena wapiti. Kůže se asi v horní třetině horizontálně přeložila a poté se přeložila i vertikálně zhruba na půl a sešila se po straně. Šev se nosil na levé straně. Na pravé straně nahoře se do kůže udělal vertikální zářez tak, aby jím bylo možné protáhnout pravou ruku. Horní překlad sahal ženě asi do pasu. Šaty držely na ramenou tak, že se horní okraje svázaly řemínky, nebo sešily. Na většině šatů je navíc na pravé straně široké kožené ramínko. Šaty sahaly až téměř na zem. Podle některých teorií byla linie páteře zvířete (linie hlava-ocas) horizontálně, podle jiných vertikálně.


Takto se šaty vyřízly z kůže mladého bizona či Jelena Wapiti
Takto se šaty vyřízly z kůže mladého bizona či Jelena Wapiti

Schéma šatů z přeložené kůže na ženské postavě
Schéma šatů z přeložené kůže na ženské postavě

Varianty

Formálně i fakticky se rozlišují dva typy těchto šatů, siouxský a kríjský, které se liší konstrukčně i vzhledem.

Kríjský typ

Kríjský typ šatů se vyznačuje bohatým třásněním na horním překladu, zejména na jeho spodním okraji a pak na bocích. Tyto třásně byly většinou bohatě ozdobeny ursoními ostny, vytvářejícími složité geometrické vzory. Bohaté třásně byly i na spodním okraji šatů a někdy i v bočním švu. Šaty byly často nabarveny červenou nebo oranžovou hlinkou, zejména v oblasti „sedla“ a taky ve spodní části. Mohly být ozdobeny i korálky.

Métiská žena kmene Krí jménem Ta, která hledí ke hvězdám. Na sobě má oblečeny šaty z přeložené kůže kríjského stylu s panelem z třásní omotávaných quillem. Obraz namaloval Paul Kane v roce 1847 a šaty se mu podařilo získat. V současné době se nacházejí v Royal Ontario museu.
Métiská žena kmene Krí jménem Ta, která hledí ke hvězdám. Na sobě má oblečeny šaty z přeložené kůže kríjského stylu s panelem z třásní omotávaných quillem. Obraz namaloval Paul Kane v roce 1847 a šaty se mu podařilo získat. V současné době se nacházejí v Royal Ontario museu.

Kríjská varianta šatů z přeložené kůže (National Museum of Man, Ottawa)
Kríjská varianta šatů z přeložené kůže (National Museum of Man, Ottawa)

Kríjská varianta šatů z přeložené kůže (National Museum of Man, Ottawa)
Kríjská varianta šatů z přeložené kůže (National Museum of Man, Ottawa)

Šaty z přeložené kůže, kríjská varianta, University of Pennsylvania museum of ethnology and archeology.
Šaty z přeložené kůže, kríjská varianta, University of Pennsylvania museum of ethnology and archeology.

Siouxský typ

Siouxský typ má horní překlad bez třásní, nebo jen s krátkými třásničkami. Některé šaty mají otřásněný i spodní okraj, jiné nemají. Na některých šatech je spodní okraj rovný, na jiných je na jedné straně „plandák“, který představuje běh zvířete, ze kterého kůže pochází. Pokud je plandák přítomen, je vždy na levé straně, tedy tam, kde je šev.Podle některých teorií se vyvinul tento typ šatů z bizoních plášťů, které se používaly jako hlavní část „oblečení“ tak, že se omotaly kolem těla. Tomu by odpovídalo i zdobení horizontálními pruhy korálků či ursoních ostnů, které je pro tento typ šatů typický, stejně jako zdobení bílými a prachově modrými pound beads.


Šaty z přeložené kůže siouxského typu, National Museum of American Indian, Heye foundation.
Šaty z přeložené kůže siouxského typu, National Museum of American Indian, Heye foundation.

Šaty z přeložené kůže siouxského typu, Museum fur Volkenkunde, Berlin, sbírka Prinze Maxmiliana zu Wied.
Šaty z přeložené kůže siouxského typu, Museum fur Volkenkunde, Berlin, sbírka Prinze Maxmiliana zu Wied.

Šaty z přeložené kůže siouxského typu, sbírka Nathana Jarvise, Brooklyn Museum New York.
Šaty z přeložené kůže siouxského typu, sbírka Nathana Jarvise, Brooklyn Museum New York.

Šaty z přeložené kůže siouxského typu, Musee de LaHomme, Paříž.
Šaty z přeložené kůže siouxského typu, Musee de LaHomme, Paříž.

V současné době existuje v muzejních sbírkách jenom 14 šatů z přeložené kůže, o kterých vím.

Lukáš Navrátil

Poznámka k výrobě​

Většina šatů, včetně těch z přeložené kůže, je obrácených masovou stranou kůže ven. Když se přeloží horní část kůže naruby, dojde k tomu, že sukně má masovou stranu ven, ale sedlo chlupovou. Proto, aby byly obě části kůže stejné, se celá kůže přeřízla napříč tak, aby řez probíhal pod sedlem. Horní část kůže se pak otočila naruby a našila zpět na své místo. Tímto trikem se zabezpečilo, aby horní část kůže (sedlo) i sukně měly na líci masovou stranu. Šev by neměl být viditelný, měl by být zakrytý sedlem.


Takto se šaty vyřízly z kůže mladého bizona či Jelena Wapiti


Repliky

Níže je velice povedená replika šatů z přeložené kůže české výroby (Maruška Novotná).

Autor článku

Mgr. Lukáš Navrátil (1974)

Mgr. Lukáš Navrátil (1974) se o Indiány zajímá od dětství. Jeho první kroky vedly přes knihy, které tehdy formovaly představivost mnoha mladých lidí – Vinnetou, příběhy Ernesta Thompsona Setona či Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. Byly to knihy plné romantiky a idealizace, které však zároveň otevřely dveře k hlubšímu zájmu o původní obyvatele Severní Ameriky.

V roce 1996 se poprvé setkal s komunitou indiánských hobbystů. Začal se věnovat indiánskému reenactingu a postupně pronikat i k odbornějším informacím, především o kulturách Velkých plání.

Brzy si uvědomil, že to, co většina veřejnosti považuje za „historickou realitu“ o Indiánech a osidlování severoamerického kontinentu, je často jen soubor povrchních klišé – obraz zjednodušený a zkreslený Hollywoodem nebo idealisty, kteří problematice do hloubky nerozumí. Kritické studium primárních zdrojů přináší zcela jiný, mnohem syrovější a realističtější obraz. A právě ten se snaží přinášet veřejnosti prostřednictvím webu indiani.cz.

V roce 2012 jsem aktivní indiánský reenacting ukončil a obrátil se k historii traperů, horalů, voyageurs a coureurs de bois – obchodníků s kožešinami, kteří působili ve Východních lesích, v oblasti Velkých jezer, na Velkých pláních i ve Skalistých horách. Obchod s kožešinami se stal jeho novým reenactotrským zaměřením a zároveň ho přivedl i k hlubšímu studiu historie a dějin Nové Francie.

Po dobu pětadvaceti let se živil jako výrobce indiánských replik špičkové světové úrovně. Jeho práce si našly zákazníky mezi reenactory, sběrateli i muzejními institucemi v USA i Západní Evropě. Tento řemeslný základ mu poskytl nejen obživu, ale i důkladné porozumění materiální kultuře, které se stalo základem jeho teoretického a badatelského zájmu.

Lukáš Navrátil se neomezuje se však jen na historii. Jako vystudovaný matematik, intelektuál a systematický myslitel se kromě historie indiánů a obchodu s kožešinami věnuje také křesťanské spiritualitě a mystice, teologii, introspekci a otázkám duchovního a duševního rozvoje. Všechny tyto oblasti vnímá jako propojené – touhu po pravdě a autentičnosti u indiánů či traperů chápe v souvislosti s duchovním hledáním a snahou o hlubší poznání člověka i Boha.

Mohlo by vás zajímat

Lukáš Navrátil
14. 2. 2024
0

Brogany jsou jednoduché, robustní a pevné kožené kotníkové pracovní boty, používané v 18. a 19. století v Evropě i Americe příslušníky dělnické třídy.

Článek o tom, jak jsme se pokoušeli zrekonstruovat vlněné šaty Vraních indiánek z 60. a 70. let 19. století a co všechno jsme při tom vyzkoumali.

Traperské (horalské) kalhoty se svým střihem nelišily od jiných kalhot své doby, tedy 1. pol. 19. století (především pantalony nebo širokých kalhoty). Odlišovaly se především materiálem (jelenice) a bohatým třásněním ve švech. Součástí článku je i fotonávod na výrobu kalhot z jelenice a celá řada fotografií originálů a dobových obrazů.