Šaty z přeložené kůže jsou dalším typem „starých“ ženských šatů, původem zřejmě někde ze severovýchodních plání. Nosily je ženy Černonožců, Kríů, prérijních Odžibwejů, Siouxů, Mandanů, Hidatsů a pravděpodobně i Šajenů (Grinnel). V módě byly před rokem 1800, po roce 1820 začaly být nahrazovány šaty ze dvou nebo ze tří kůží. Co se týče oblasti a doby rozšíření, ta je prakticky shodná s typem ramínkových šatů
Proč tomu tak je je otázkou. Přesnou odpověď již asi nezjistíme. Osobně se domnívám, že se jedná o určitou pláňovou variaci ramínkových šatů, které jsou lesního původu. Podobnost s ramínkovými šaty je nasnadě, oba typy šatů mají trubicový tvar, neobsahují rukávy a shodně mají v horní třetině, tedy v oblasti prsou a ramen překlad. Rozdíl je pouze v tom, že šaty z přeložené kůže nekončí nad prsy, ale jdou výše, až přes ramena.
Šaty z přeložené kůže se vyráběly z jedné kůže mladého bizona (nejčastěji krávy) nebo jelena wapiti. Kůže se asi v horní třetině horizontálně přeložila a poté se přeložila i vertikálně zhruba na půl a sešila se po straně. Šev se nosil na levé straně. Na pravé straně nahoře se do kůže udělal vertikální zářez tak, aby jím bylo možné protáhnout pravou ruku. Horní překlad sahal ženě asi do pasu. Šaty držely na ramenou tak, že se horní okraje svázaly řemínky, nebo sešily. Na většině šatů je navíc na pravé straně široké kožené ramínko. Šaty sahaly až téměř na zem. Podle některých teorií byla linie páteře zvířete (linie hlava-ocas) horizontálně, podle jiných vertikálně.
Formálně i fakticky se rozlišují dva typy těchto šatů, siouxský a kríjský, které se liší konstrukčně i vzhledem.
Kríjský typ šatů se vyznačuje bohatým třásněním na horním překladu, zejména na jeho spodním okraji a pak na bocích. Tyto třásně byly většinou bohatě ozdobeny ursoními ostny, vytvářejícími složité geometrické vzory. Bohaté třásně byly i na spodním okraji šatů a někdy i v bočním švu. Šaty byly často nabarveny červenou nebo oranžovou hlinkou, zejména v oblasti „sedla“ a taky ve spodní části. Mohly být ozdobeny i korálky.
Siouxský typ má horní překlad bez třásní, nebo jen s krátkými třásničkami. Některé šaty mají otřásněný i spodní okraj, jiné nemají. Na některých šatech je spodní okraj rovný, na jiných je na jedné straně „plandák“, který představuje běh zvířete, ze kterého kůže pochází. Pokud je plandák přítomen, je vždy na levé straně, tedy tam, kde je šev.Podle některých teorií se vyvinul tento typ šatů z bizoních plášťů, které se používaly jako hlavní část „oblečení“ tak, že se omotaly kolem těla. Tomu by odpovídalo i zdobení horizontálními pruhy korálků či ursoních ostnů, které je pro tento typ šatů typický, stejně jako zdobení bílými a prachově modrými pound beads.
V současné době existuje v muzejních sbírkách jenom 14 šatů z přeložené kůže, o kterých vím.
Většina šatů, včetně těch z přeložené kůže, je obrácených masovou stranou kůže ven. Když se přeloží horní část kůže naruby, dojde k tomu, že sukně má masovou stranu ven, ale sedlo chlupovou. Proto, aby byly obě části kůže stejné, se celá kůže přeřízla napříč tak, aby řez probíhal pod sedlem. Horní část kůže se pak otočila naruby a našila zpět na své místo. Tímto trikem se zabezpečilo, aby horní část kůže (sedlo) i sukně měly na líci masovou stranu. Šev by neměl být viditelný, měl by být zakrytý sedlem.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
