Jako hlavní vyšívací techniku jej používali zejména Súové, Šajeni, Arapahové, Kajovové, Komančové, Apači, Jutažci, Omahové, Pónyové a mnoho dalších kmenů. Využívaly jej i kmeny severních plání (Vrány, Černonožci, Assiniboinové, Kríové, Gros Venters, Atsinové, ..), horské kmeny (Ploché hlavy, Šošoni, ..) a kmeny Plató (Propíchnuté nosy, Jakimové, Wišramové, Walla Walla, Kajusové, …), ovšem spíše jako steh doplňkový.
Řadový steh je široké veřejnosti znám spíše pod populárnějším názvem „líný steh“ nebo také „steh líné ženy“ (anglicky LAZY STITCH). Vymyslel jej etnolog William Orchard, který tuto techniku popsal jako první. V praxi ale zřejmě vyšívat nezkoušel, protože by pak těžko tento steh nazval „líným“. Ve skutečnosti je to spousta práce a o lenošení nemůže být ani řeč. Vždyť vyšít například dětská nosítka, nebo sedlo k šatům trvalo vyšívačce často celé měsíce.
Volání po „politické a technické korektnosti“ se promítlo i do oblasti indiánských vyšívacích technik a stále více se prosazují tendence označit steh jako „řadový“. Jeho podstatu to vystihuje mnohem lépe, než „líný“. Proto se budeme držet korektnějšího označení „řadový steh“ (anglicky LANE STITCH). Nicméně pokud bude někde řeč o líném stehu, tak budeme vědět, že je to to samé.
K vytvoření výšivky řadového stehu budete potřebovat kůži na podklad, vyšívací vlákno, vyšívací jehlu, vzor, korálky, tužku a pravítko. Podrobné informace o indiánských výšivkách najdete v podrobném článku.
Řadovým stehem lze vyšívat jak korálky seed beads, (velikost 11/0 až 13/0), tak i pony beads, (velikost 6/0 až 8/0). Zkušenost hobbystů se pozná zejména při výběru korálků. Začátečníci většinou dokážou rozlišit staré korálky od moderních jen s obtížemi. Ti pokročilejší a zkušenější se již snaží angažovat dobově vypadající korálky, s větším či menším úspěchem.
Schopnost poznat staré korálky se nedá nabiflovat z tabulek, je to dlouhá cesta, která vede přes studium indiánských předrezervačních reálií. Zejména z knih, katalogů nebo ideálně přímo v muzeích a soukromých sbírkách. Tam je třeba nasávat atmosféru, krásu a harmonii starých originálů. Určitým vodítkem může být i tento článek.
Řadový steh spočívá ve vytváření řad korálků, širokých cca 8-15 mm, nejčastěji kolem deseti milimetrů. Řady mohou ležet samostatně, nebo více řad těsně vedle sebe. Tím vznikne souvisle vyšitá plocha.
Podklad (kůže) musí být zcela rovný, bez jakýchkoliv vln a nerovností. Na kůži narýsujte pomocí pravítka dvě rovnoběžné linky, vzdálené 1 cm. Pokud si věříte, můžete to zkusit i od ruky.
Navlečte vlákno do jehly (měly by projít dírkou v korálcích) a zapošijte nit do kůže, těsně u jedné z linek. Na ní se bude začínat. Je možné udělat několik stehů do kůže tak, aby se vlákno po zatáhnutí nevyvlékalo. Alternativní možností je udělat na vláknu uzlík a vypíchnout jehlu přesně na jedné z linek. Uzlík by měl být na spodní straně kůže.
Nyní navlečete pomocí jehly na vlákno korálky. Zhruba tolik, aby stačily na šířku řady, ve vašem případě 1 cm. U seed beads to odpovídá cca 7-10 korálkům. Korálky přiložte k podkladu napříč řady tvořené linkami (kolmo k nim). Poslední korálek by měl přesně sahat k lince na opačné straně.
Pokud tomu tak není, musíte korálky přidat, nebo odebrat, případně vyměnit, abyste dostali přesně šířku řady. Zde je třeba říci, že většina korálků není stejně širokých, ale většina jednoho balení obsahuje korálky širší a tenčí. Proto je korálky třeba nakombinovat tak, aby jejich celková šířka přesně odpovídala šířce řady.
Pokud je například délka navlečených korálků mírně širší než šířka řady a po odebrání jednoho korálku je řada zase příliš krátká, je řešením výměna korálků, například jednoho širšího za tenčí, případně dvou silnějších za dva užší.
Zde je dobré poznamenat, že počet navlečených korálků nehraje roli, jak si někdy začátečníci myslí. Důležitá je jenom šířka řady. Tedy je lhostejné, jestli navlečete například 9 tenčích korálků nebo 8 silnějších, pokud celková šířka korálků bude stejná.
Až budete mít navlečené korálky přesně odpovídající šířce řady, zapíchněte jehlu do druhé řady, přesně naproti místu, ze kterého vlákno vychází. Jehla musí projít pouze pod povrchem kůže a musí z kůže vylézt na téže lince, jenom o kousek dále. Tato vzdálenost přesně odpovídá šířce korálků. Zpočátku se může zdát složité vzdálenost přesně odhadnout, ale praxí se to poddá.
Takto přichytnete první řadu korálek. Ta by měla ležet kolmo k namalovaným ryskám. Tím jste vytvořili první steh, stavební kámen řadového stehu.
Opět navlečete potřebné množství korálků, aby přesně vyšly na šířku řady a vpíchněte a vypíchněte jehlu na opačné straně (opět pod povrchem). Takto pokračujete dál a dál. Tímto vzniká jedna řada řadového stehu.
Tento návod popisuje případ, kdy jehla neprochází skrz kůži, ale pouze pod jejím povrchem. Je to rychlejší a více indiánské než prošívat kůži skrz. Pokud se ale na prošívání pod kůží necítíte, můžete začít jednodušším propichováním kůže. Je to pomalejší, ale pro mnoho začátečníků jednodušší. Je dobré si dírky předpíchávat šídlem. Návod pro tuto variantu je stejný, jediný rozdíl je v propichování kůže skrz místo pod povrchem.
Řada líného stehu může stát samostatně, nebo může být součástí větší plochy. V takovém případě se další řada vyšije těsně u předchozí, tak, že se krajní korálky jednotlivých řad dotýkají. V ideálním případě by měly stehy sousedících řad „lícovat“, ne vždy je však možné tohoto ideálu dosáhnout, jelikož různé šarže korálků mohou mírně kolísat co se týče velikosti.
Popsaný případ předpokládá vyšívání plochy jedné barvy, kdy všechny korálky jsou stejné, nicméně vytvářet složitější vzory není nic složitého. Stačí měnit navlékané korálky tak, aby byl vytvářen požadovaný vzor. Barevný vzor může vznikat tak, že různé stehy obsahují různé barvy korálků. Různé korálky je možné navlékat také v rámci jednoho stehu. Takto mohou vzniknout i poměrně složité vzory.
Řady vyšité řadovým stehem nemusí být jen rovné, mohou se stáčet (například u mokasínů). Mohou se také zužovat nebo rozšiřovat, například symboly orlích per a podobně.
Nejčastější chyba začátečníků je způsobená příliš mnoha korálky ve stehu. Vznikají tak obloučky. Výšivka pak vypadá plasticky, jako vlnobití. Není to ani hezké, ani dobové. Vyvarujte se této chyby. korálky musí ležet na podkladu v naprosté rovině. Výšivka musí být plochá jako prkno.
Druhá nejčastější chyba po obloučcích. Vyšívač(ka) se snaží, aby nebyla mezi stehy mezera a natlačí je příliš blízko sebe. Sousední stehy zapadnou do sebe a vytvoří se efekt “zubaté pily”. Je to ošklivé a na starých indiánských výšivkách se to neobjevuje.
Je způsobena nepečlivým výběrem korálků. Řada korálků tvořící jeden steh musí být široká přesně od linky k lince, na šířku řady. Ani více, ani méně. Hrany jednotlivých stehů by měly zařezávat, tvořit přímku, nikoliv poskakovat.
Tahle chyba není příliš častá, sem tam se ale objeví. Mezi korálky sousedních stehů by neměla být mezera. Měly by se dotýkat, ale jen lehce.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
