Kde končí pohádky a začíná syrová historie.

Mozkem činěná kůže s nohama

Rubrika:
Lukáš Navrátil
13. 2. 2024
0

Některé originální válečné haleny (hlavně ze starší doby) jsou vyrobené z kůží vysoké zvěře, obsahující převážnou část zadních běhů, někdy i s paspárky. Takové haleny jsou velice atraktivní. Vydělat však kůži i s velkou částí zadních běhů je obtížné. Vůbec nejobtížnější je však vůbec v našich podmínkách sehnat kůži s celými zadními běhy nebo jejich větší částí.


Kůže vyčiněná i s kompletními předními a zadními běhy.
Kůže vyčiněná i s kompletními předními a zadními běhy.

Kůže je škrábaná za mokra. Obecně se nohy škrábou mnohem hůře, než zbytek kůže. Čas strávený na takového kůži odhaduji na asi dvojnásobek, než u kůže bez nohou.

Vůbec největším uměním je sehnat kvalitní kůži, která je dobře stáhnutá včetně nohou. V našich podmínkách je to skoro nemožné. Více než 99% kůží je staženo bez nohou a ještě špatně. Jedna z možností jak sehnat dobrou kůži je si ji stáhnout sám.

Kůže s nohama má hlavní využití na halenu, kde se nohy přirozeně nechávají, jak na předním/zadním dílu, tak u rukávů. Ty nejhezčí originální haleny obsahují komplet nohy, někdy až po paspárky či kopýtka.

Na jiné účely se kůže s nohama nehodí.


Replika válečné haleny. Kůže z ovce tlustorohé obsahuje komplet zadní běhy včetně srsti a kopyt.
Replika válečné haleny. Kůže z ovce tlustorohé obsahuje komplet zadní běhy včetně srsti a kopyt.

Autor článku

Mgr. Lukáš Navrátil (1974)

Mgr. Lukáš Navrátil (1974) se o Indiány zajímá od dětství. Jeho první kroky vedly přes knihy, které tehdy formovaly představivost mnoha mladých lidí – Vinnetou, příběhy Ernesta Thompsona Setona či Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. Byly to knihy plné romantiky a idealizace, které však zároveň otevřely dveře k hlubšímu zájmu o původní obyvatele Severní Ameriky.

V roce 1996 se poprvé setkal s komunitou indiánských hobbystů. Začal se věnovat indiánskému reenactingu a postupně pronikat i k odbornějším informacím, především o kulturách Velkých plání.

Brzy si uvědomil, že to, co většina veřejnosti považuje za „historickou realitu“ o Indiánech a osidlování severoamerického kontinentu, je často jen soubor povrchních klišé – obraz zjednodušený a zkreslený Hollywoodem nebo idealisty, kteří problematice do hloubky nerozumí. Kritické studium primárních zdrojů přináší zcela jiný, mnohem syrovější a realističtější obraz. A právě ten se snaží přinášet veřejnosti prostřednictvím webu indiani.cz.

V roce 2012 jsem aktivní indiánský reenacting ukončil a obrátil se k historii traperů, horalů, voyageurs a coureurs de bois – obchodníků s kožešinami, kteří působili ve Východních lesích, v oblasti Velkých jezer, na Velkých pláních i ve Skalistých horách. Obchod s kožešinami se stal jeho novým reenactotrským zaměřením a zároveň ho přivedl i k hlubšímu studiu historie a dějin Nové Francie.

Po dobu pětadvaceti let se živil jako výrobce indiánských replik špičkové světové úrovně. Jeho práce si našly zákazníky mezi reenactory, sběrateli i muzejními institucemi v USA i Západní Evropě. Tento řemeslný základ mu poskytl nejen obživu, ale i důkladné porozumění materiální kultuře, které se stalo základem jeho teoretického a badatelského zájmu.

Lukáš Navrátil se neomezuje se však jen na historii. Jako vystudovaný matematik, intelektuál a systematický myslitel se kromě historie indiánů a obchodu s kožešinami věnuje také křesťanské spiritualitě a mystice, teologii, introspekci a otázkám duchovního a duševního rozvoje. Všechny tyto oblasti vnímá jako propojené – touhu po pravdě a autentičnosti u indiánů či traperů chápe v souvislosti s duchovním hledáním a snahou o hlubší poznání člověka i Boha.

Mohlo by vás zajímat

Indiánská žena změkčující kůži v rámu.
Lukáš Navrátil
14. 2. 2024
0

Vypráním vyuzené kůže a vypnutím do rámu dojde ke snížení kouřového aroma, sjednocení barvy, zesvětelní a očištění od nečistot. Kůže bude také zcela rovná, ztratí veškeré „pupky“ a „vlny“ vzniklé valchováním.

Lukáš Navrátil
12. 2. 2024
0

Činění kůží mozkem je nejstarší metodou zpracování usní a kožešin, kterou lidstvo zná. Článek popisuje celý proces, tak jak jej praktikovali indiáni až do počátku 20.století a je doplněn mnoha ilustračními obrázky, jak dobovými tak i ze současnosti.

Na obrázku vlevo je kůže stažená indiánským způsobem, vpravo kůže stažená běžným postupem.

Indiánský způsob stahování zvěře v bizoních dobách se lišil od způsobu bělošského. Je těžší a složitější, ale produkuje mnohem přirozenější, hezčí a praktičtější tvar kůže. Tvar takové kůže je spíše obdélníkový, na rozdíl od bělošského tvaru, který je neuspořádaný.