Ramínkové šaty mají zřejmě původ někde v severovýchodních lesích, kolem oblasti Velkých jezer. Odtud se rozšířily směrem na západ, na východní, severní a severovýchodní pláně a ke kanadským kmenům.
Doloženy jsou u kmenů Horní Missouri, u mdewakantonských, wahpetonských a sissetonských Siouxů, u Pónyů i u Černonožců, nicméně nejtypičtější jsou pro severovýchodní kmeny Kríů, Assiniboinů a prérijních Odžibwejů.
Záznamy o nich se objevují zejména během 18. a na počátku 19.století, kdy začaly postupně vycházet z módy, jelikož byly nahrazovány jinými typy šatů. Nejdříve vyšly z módy u Černonožců, Siouxů a kmenů Horní Missouri, kde byly již po roce 1830 považovány za zastaralé a ženy, které je ještě nosily za „staromódní“ a „chudé“. Naopak u severovýchodních kmenů, prérijních Odžibwejů, Kríů a Assiniboinů byly běžné ještě kolem roku 1850 a výjimečně byl výskyt ramínkových šatů zaznamenán u těchto kmenů ještě na počátku 20.století.
Střih ramínkových šatů je velice jednoduchý. Sestávaly ze dvou kůží či kusů látky, střižených na dva stejné díly, sešité po stranách. Podle některých pozorovatelů jde vlastně o velice dlouhou sukni, která sahá nahoře až nad prsa a dole asi do půli lýtek. Ruce a ramena jsou obnažené a přední a zadní díly jsou spojeny ramínky. Šaty mohly nebo nemusely mít obdélníkový „plandák“, který vznikl tak, že se horní díl kůže nahoře v oblasti prsou i zad přehnula, takže sahala ženě až do pasu. Plandák mohl mít různou velikost, která se zřejmě měnila dle kmene a období. Některé mohly být velmi veliké, že tvořily až jednu třetinu plochy šatů, jiné mohly být jen malé, symbolické, ve velikosti obdélníčků mezi ramínky nebo mohly zcela chybět.
Původně se ramínkové šaty vyráběly téměř jistě výhradně z kůže, nicméně po kontaktu s Evropany, kdy indiánky získaly vlněné látky, začal tento nový materiál pomalu ale jistě kůže vytlačovat. Svědčí o tom staré obrazy malířů (G.Catlin, F.Kurz, Johnson), stejně jako několik dochovaných originálů.
Ramínkové šaty z kalika, bavlněné látky se zřejmě nevyskytovaly. Nejen, že se žádné takové nedochovaly, ale nic podobného není vidět ani na historických obrazech nebo třeba i na panenkách. Na českých táborech je v létě bavlněných ramínkových šatů vidět dost, ale nemyslím si, že jde stylovou záležitost, spíše ústupek pohodlí a praktičnosti.
Kožené ramínkové šaty mohly být zdobené bohatým třásněním, jak na spodním okraji, v bočních švech, nebo i na horních „plandácích“, korálkovou nebo ostnovou výšivkou nebo barvením barevnými hlinkami s klihem. Vlněné šaty pak často nesly výšivku ze seed beads a byly zdobeny hedvábnými stuhami.
Často se k ramínkovým šatům nosily ještě samostatné rukávy. Jejich tvar se mohl lišit podle kmene a období. Většinou šlo o dva kusy kůže nebo látky, lichoběžníky, obdélníky nebo jiné tvary, sešité od oblasti zápěstí až k lokti. Zbytek látky či kůže byl ponechán otevřený. Rukávy byly většinou spojené dohromady sešitím na jednom místě, nebo mohly být vyrobeny z jednoho kusu kůže či látky. Některé typy byly spojené i vepředu jedním koženým či vlněným páskem. Rukávy zakrývaly paže, ramena a záda, které jinak v ramínkových šatech zůstávaly obnažené.
V severnějších oblastech se mohla ještě používat jakási kápě či kapuce, která zahalovala hlavu, vrchní část ramen a do určité míry i záda.
Jsou extrémně vzácné, v podstatě vím o třech dochovaných ramínkových kožených šatech. Jedny jsou v American Museum of Natural History v New Yorku a jsou označeny jako odžibwejské a druhé jsou v Brooklyn Museu v New Yorku a jsou označeny jako Janktonské (Siouxové) a získal je Nathan Jarvis ve Fort Snellingu v Minnesotě v roce 1836. Další jsou ve Field Museu v Chicagu, ale ty nemají ramínka, pouze tkaničky. Vlněné ramínkové šaty jsou téměř stejně vzácné a je jich jenom několik málo dochovaných.
Pokud máte k tomuto tématu nějaké další informace, budu rád, když se o ně podělíte.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
