Během kolonizace severoamerického kontinentu Evropany docházelo již od prvních kontaktů s domorodci k výměnnému obchodu nejrůznějšího zboží. Indiáni nabízeli zejména vydělané i nevydělané kůže a kožešiny všeho druhu, ale také například maso, ryby, pemmikan, nebo dokonce mokasíny či jiné rukodělné výrobky. Evropané naopak nabízeli pušky, nože, kotlíky, jehly, šídla, nitě, alkohol, ale především vlněné deky – přikrývky, které si indiáni velmi oblíbili, jelikož byly praktičtější, než do té doby používané kožešiny (například hřály, i když byly mokré).
Podle historiků hrály vlněné deky v obchodu s indiány hlavní roli, na objemu obchodovaného evropského zboží se podílely asi šedesáti procenty. Jako první začali indiánům prodávat vlněné deky Francouzi (cca od roku 1534), později také Holanďané a Angličané. Anglické deky platily za nejkvalitnější, svou kvalitou předčily deky francouzské výroby. Anglie v této době platila za světový hegemon co se týče produkce vlny a vlněných tkanin, co do objemu, tak i kvality.
Points – čárky či body
Deky byly v evropských manufakturách vyráběny v široké škále velikostí a gramáží, což vnášelo do obchodu určitý nepořádek. Během 17.století se francouzští obchodníci snažili tento nedostatek vyřešit sjednocením a klasifikací jednotlivých rozměrů a gramáží zavedením tzv. „points“, neboli „bodů“, u nás známých také jako „čárky“.
Jde o úzké proužky vlněného vlákna obarveného indigem (tmavě modrá) nebo na černo, dlouhé asi 10-14 cm, vetkaných do okraje deky. Počet čárek určuje velikost a gramáž deky. Více proužků či čárek znamená větší a těžší deku. Kromě celých „points“, čárek, existovaly také čárky poloviční délky. Velkou výhodou čárek bylo, že bylo možné poznat velikost deky i v případě, že byla složená (za předpokladu, že čárky byly viditelné).
Myšlenku se Francouzům povedlo realizovat jen částečně, k dokonalosti ji nakonec dotáhli Angličané, zejména tedy Angličany vlastněná Společnost Hudsonova zálivu (Hudson’s Bay Company, dále HBC).
Hudson’s Bay Company
HBC byla založena roku 1670 jako anglická akciová společnost, zabývající se obchodem s kožešinami. Společnost sehrála zásadní úlohu při kolonizaci Kanady a Spojených států Amerických. Zabývala se zejména budováním obchodních stanic, obchodováním s indiány, od kterých vykupovala kožešiny, které dále prodávala na evropský trh jako surovinu. Indiánům naopak společnost prodávala potřebné evropské zboží, jako například pušky, kotlíky, jehly, nitě, hroty na šípy, nože a deky. Zboží společnost nevyráběla sama, ale jejich výrobu zadávala manufakturním výrobcům v Anglii. Časem se HBC stala dominantní silou v oblasti kožešinového obchodu a obchodu s indiány. Spolčenost existuje dodnes a v Kanadě vlastní síť obchodních domů.
Vznik Hudson’s Bay dek
Společnost dodávala deky indiánům od svého založení v roce 1670, nicméně její deky nijak nevyčnívaly mezi dekami konkurenčních dodavatelů. V roce 1779 se společnost rozhodla zkonsolidovat trh s vlněnými dekami. Od Francouzů převzala systém „points“, čárek, které určovaly přesnou velikost a gramáž deky. Hlavní novinkou však bylo zavedení svérázného designu, širokých pruhů alternativní barvy, většinou jednoho na každém okraji. Takto vznikly ikonické Hudsons bay deky (dále jen HB deky), známé také pod počeštěným názvem „hadsnbejky“.
Barvy
Jednoznačně nejrozšířenější barvou během 19. století byly bílé deky s černým, modrým nebo šarlatovým pásem na každém okraji. Na dobových obrazech do roku 1850 jsou vidět téměř výhradně tyto deky. To neznamená, že by jiné deky neexistovaly, ale jejich rozšíření bylo spíše marginální.
Rozšíření bílých dek bylo dáno především tím, že bylo technologicky náročné a drahé barvit deky nebo i vlněnou přízi. Barevné deky byly tutdíž dražší. Jak se však zdokonalovala technologie, barvit deky bylo stále snazší a proto se v 2. polovině 19. století barevné deky objevují častěji, než dříve.
Duhovky
Mezi nejznámější HB deky však patří bílé se čtyřmi barevnými pruhy na každé straně, červeným, černým, zeleným a žlutým. Tyto deky jsou u nás známé pod názvem „rainbow“ neboli „duhovky“. Existence dek s vícero barevnými pruhy na krajích je doložena již z 1. poloviny 19. století, nicméně jde opět o marginální záležitost. Navíc v barvě a rozmístění jednotlivých pruhů nebyl zpočátku žádný systém a jednalo se spíše o dílo náhody, či o libovůli výrobce nebo zadavatele.
K jakési standardizaci šířky, rozestupů a barevné posloupnosti jednotlivých barevných pruhů došlo až někdy ve 2. polovině 19. století. I v této době byly deky „duhovky“ stále pouze marginální záležitostí. Zdá se, že k největšímu „boomu“ duhovek došlo až na konce 19. století, tedy v období rezervací a pak ve století dvacátém.
V současné době jsou duhovky nejprodávanějšími dekami na trhu, protože jsou pro zákazníky designově atraktivní. Stejně tak většina indiánských i trapperských hobbystů si potrpí na deky duhovky, protože si myslí, že jsou stylové i atraktivní. V mnoha táborech reenactorů se to duhovkami jenom hemží, což ale neodpovídá historických reáliím.
Proto důrazně doporučuji se duhovkám vyhnout a spíše si pořídit konzervativní bílou deku s černým nebo modrým pruhem na každém kraji, což byly deky zdaleka nejběžnější a nejrozšířenější a člověk touto volbou nic nepokazí. Alternativně bych použil deku červenou nebo modrou s černými pruhy, ale duhovku bych zvolil až jako krajní řešení, protože platí zásada „ne to, co bylo teoreticky možné, ale to, co bylo běžné“.
Velikosti
Kromě jednotlivých points, čárek existovaly i čárky poloviční. Během 19. století tak existovaly deky jednočárkové, jedanapůlčárkové, dvoučárkové, dvouapůlčárkové, tříapůlčárkové a čtyřčárkové deky. Zdá se však, že čtyřčárkové deky jsou záležitostí až konce 19. století, v předrezervačním období, tedy před rokem 1880 byly zřejmě největšími dekami deky tříčárkové. Během 20. století se objevily i deky šesti a osmičárkové. Standardy jednotlivých čárek se mohly během doby do určité míry měnit, nicméně přibližně odpovídaly rozměry a gramáže dek těmto hodnotám:
- 1 čárková: 81×114 cm, 690 g
- 2 čárková: 107x147cm, 1kg
- 2,5 čárková: 127×167 cm, 1,5 kg
- 3,5 čárková: – 160×208 cm, 2,26 kg
- 4 čárková:- 183×229 cm, 2,7 kg
Výroba
Společnost vždy dbala na vysokou kvalitu dek, vlna pocházela vždy z ovcí z Anglie nebo Nového Zélandu a barvila se po spředení vláken, před samotným tkaním.
Mezi hlavní dodavatele HBC patřili angličtí výrobci z města Whitney v Oxfordshire, z nichž nejznámější byla manufaktura Thomase Emptona (založena 1669), která dodávala společnosti deky až do roku 2004, kdy ukončila výrobu. Kolem roku 1850 se poptávka po dekách tak zvýšila, že společnost byla nucena hledat další dodavatele, zejména v oblasti Yorkshire.
V současné době Hudsons Bay company vyrábí deky stále, respektive si je nechává vyrábět v Anglii. Tyto deky jsou velice kvalitní, ale také velice drahé. Jejich cena se pohybuje u tříapůlčárkové deky v rozmezí od 400 do 500 kanadských dolarů, pokud je deka v akci, dá se koupit i za 300 CAD.
Výrobky z HB dek
HB deky se nepoužívaly pouze jako přikrývky, ale vyráběly se z nich různé další výrobky. Velice oblíbené byly dekové kabáty, nazývané „kapote“. Vymysleli je zřejmě Francouzi, někdy během 17.století. Indiáni si také šili z HB dek kabáty, od bělošských se lišily pouze střihem, ten indiánský byl primitivní a hranatý, zatímco evropský střih byl krejčovský a sofistikovaný.
Mezi další indiánské výrobky z HB dek patřily zejména legíny, košile nebo bederní roušky.
Hudson’s bay deky dnes
V současné době Hudsons Bay company vyrábí deky stále, respektive si je nechává vyrábět v Anglii. Tyto deky jsou velice kvalitní, ale také velice drahé. Jejich cena se pohybuje u tříapůlčárkové deky v rozmezí od 400 do 500 kanadských dolarů, pokud je deka v akci, dá se koupit i za 300 CAD.
Deky se běžně dají koupit na webu společnosti Hudsons Bay, problém je v tom, že neposílají mimo Kanadu. Nakoupit originální Hudsons Bay deky v USA u nějakého dealera se mi nepodařilo.
Kdysi si nechala společnost Hudsons Bay vyrábět deky v městečku Whitney v Anglii, kde se daly nakoupit přímo v továrně za solidní cenu, ovšem to již dnes neplatí, protože Hudsons Bay deky se ve Whitney již nevyrábí.
Repliky Hudson’s Bay dek
Občas někteří výrobci vyrábí napodobeniny Hudsons Bay dek, které jsou zpravidla mnohem levnější. Jedním z nich je i výrobce Balkanova, který vyrábí napodobeniny v Bulharsku, tyto deky však jsou, co se kvality týče, neporovnatelně horší, než deky anglické výroby. Mají pět čárek, což na originálech není nikdy a jejich rozměr je také poměrně nesmyslný. Jejich výhodou je však nízká cena, která je zlomková, oproti originálním dekám.
Občas se vidí i poměrně kvalitní repliky vyráběné v USA, které jsou ovšem téměř stejně drahé, jako originální Hudsons Bay deky.
Použité originální Hudson’s Bay deky
Vhodnou alternativou je nákup použitých originálních Hudsons Bay dek, ideálně s nášivkou Whitney point nebo Trapper point nebo originál Hudson’s Bay. Takové se dají koupit například na ebay.com. Člověk ale musí hledat, aby našel nějakou deku v dobrém stavu a za solidní cenu. Ceny použitých originálních dek se drží dost vysoko, někdy jejich cena atakuje ceny nových dek. Navíc člověk musí připočítat náklady na dopravu z USA, clo a DPH, takže se nákup citelně prodraží.
Přesto doporučuji zakoupit originální Hudson’s Bay deku spíše, než napodobeniny z Bulharska nebo jiných východoevropských zemí, protože kvalita anglických dek je prostě nedostižná. Bulharské deky jsou v tomto ohledu opravdu z nouze ctnost. Člověk zkrátka dostane kvalitu, kterou si zaplatí.
Hudson’s Bay deky na dobových obrazech
Hudson’s Bay deky na dobových fotografiích
