V prvé řadě je třeba si dobře rozmyslet, koho bude moje „postava“ představovat. Osobu je potřeba zasadit přesně do určité doby a místa. Například u indiána je třeba určit kmen a samozřejmě také období s rozptylem cca 5-10 let. Přesné vymezení postavy je zcela fundamentální a od ní se odvíjí všechno ostatní. Pokud hobbysta nezvládne přesně tuhle fázi, bude pak plavat ve vzduchoprázdnu a zmatcích.
Postavu a období je třeba volit pečlivě, vzhledem k tomu, že ne pro každý kmen a dobu je dostupných dostatek informací. Obecně platí, že čím „známější“ kmen a čím mladší doba, tím více informací.
Vymezení postavy jsou pak podřízeny všechny ostatní kroky, zejména výroba oblečení a vybavení. Každý takový výrobek by měl přesně zapadat do vymezeného období a oblasti a ladit a korespondovat s ostatními reáliemi. Vše má pak tvořit přirozený, harmonický celek.
Každý výrobek by měl být vyroben přesně podle dobových reálií, za použití tradičních technologií, pokud je to jenom trochu možné. Zcela nepřípustné je jakékoliv fantazírování a spekulování, vymýšlení si nebo vaření „z vody“. Je možné používat jenom to, co je doložené, ideálně z vícero zdrojů.
Téměř všichni začátečníci se dopouštějí té samé chyby, že používají věci, které se teoreticky mohly v dané době okrajově vyskytovat, často kombinují více dobových extrémů dohromady. Výsledkem je pak zcela nepravděpodobný či dokonce extrémní kostým nebo výbava, která sice teoreticky možná je, ale ne pravděpodobná. Takovému extrémnímu počínání je třeba se obloukem vyhnout a používat pouze oblečení a výbavu, která byla v našem období běžně rozšířená a používaná. Výstřelky a extrémy je třeba zavrhnout.
Postava by měla dobře a přesně vymezena co do místa, času a případně i sociálního zařazení. Od toho se odvíjí všechno ostatní. Všechny prvky postavy, zejména oblečení, ale i vybavení by měly být vzájemně sladěné a měly by korespondovat.
Předmětem zkoumání by nemělo pouze být, kdy a jak se daná věc používala, ale také ve vztahu k jakým jiným věcem. Například určité kusy oblečení se nosily v pouze v kombinaci s jinými a podobně.
Všechny informace by měly být, pokud možno, ověřovány „do kříže“. To znamená současně z více zdrojů. Například pokud zvažuji výrobu náprsenky, měl bych si ověřit možnost jejího použití současně z dobových piktogramů, dobových fotografií a případně i ze psaných záznamů. Z celé mozaiky různých informačních zdrojů by se tak měl vyloupnout celkový obraz kdy, jak a v jaké formě se náprsenky používaly. Tak je potřeba postupovat ve všech případech, u každého jednoho výrobku.
Hobbysta netuší, že by měl představovat nějakou konkrétní postavu. Takoví lidé „plavou“ ve vzduchoprázdnu, věci vyrábějí chaoticky, jak je napadne, bez ladu a skladu. Míchají různé styly, období a kmeny, často zcela nesmyslně. Výsledkem je chaotický, „panindiánský“ vzhled. Příčinou je nejčastěji panindianismus, neznalost kmenových a dobových rozdílů a neznalost reálií.
Udělat si potřebné vybavení a oblečení je běh na dlouhou trať. Pokud chce začátečník vyrazit na akci, musí dělat kompromisy, používat náhražky a podobně. To se dá pochopit u začátečníka, nicméně někteří vypadají jako začátečníci i po deseti a více letech.
Když něco dělá hodně lidí stejným způsobem, většinou je to špatně. Lidé jsou ale od přírody líní a než aby si sami sháněli potřebné informace a stavěli se k nim zdravě kriticky (nepřijmu za své vše, co mi přijde pod ruku), „opisují“ od druhých. Zkrátka dělají to samé, co vidí u ostatních. Je to rychlé a snadné, ale většinou je to špatně.
Takto se v hobby šíří lavinovitě celé nesmyslné stereotypy, kdy opisuje jeden od druhého tu samou chybu. Pomůže zde jenom kritické myšlení a ověřování informací z kvalitních zdrojů.
Jak již bylo řečeno, měly by se používat pouze ty prvky, které byly v dané době a na daném místě běžné, a ne teoreticky možné. Je dobré se vyhnout extrémům a „úletům“. Bohužel tyto extrémy jsou často lákavé, ale jejich použití by mělo být minimální nebo vůbec žádné.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
