Nedávno jsem se rozhodl, že si zkusím obarvit vlněnou látku indigem. Důvod je ten, že všechny modré vlněné látky, které se dnes dají koupit na trhu jsou barvené chemicky a jejich odstín je bohužel hodně odlišný od starých dobových látek z 18. a 19. století, které byly barvené indigem.
To stejné platí, pokud se snažíte přírodní vlnu obarvit chemicky, nikdy nedocílíte stejný odstín, jako z indiga. Indigo dává unikátní, jedinečný odstín tmavě modré barvy.
Indigo je prakticky jediná přírodní a nesyntetická esence, kterou je možné obarvit tkaniny na modrou barvu. Ten proces ale není jednoduchý, protože indigo není rozpustné ve vodě a tak je nutné přidat do barvící lázně další složky plus je tam celá řada dalších komplikací.
Ten proces je dost alchymie, ve které hraje roli mnoho proměnných. Jednak samotné indigo a jeho kvalita, dále pak další ingredience jako smáčedlo, zásada, redukční činidlo, atd. Navíc je třeba dodržovat teploty vody a prostředí, dávat pozor, aby na látce nebyly fleky, atd. Je to alchymie, je to složité a celkově je to náročnější, než to vypadá. Pokud vím, tak všichni lidé, kteří to kdy zkoušeli s tím měli vždycky mnoho problémů a málokdy se jim podařilo docílit látky, která není strakatá.
Já jsem v tomto oboru naprostý laik, nikdy jsem to předtím nedělal, nicméně jsem se rozhodl to zkusit a tak jsem několik dní strávil na Youtube, kde jsem studoval různé tutoriály, postupy a návody, jak barvit indigem.
Existují různé postupy, některé sofistikovanější, jiné jednodušší, já jsem se rozhodl jít tou nejjednodušší cestou a použít metodu, které se říká “Metoda 123”. Znamená to, že se vytvoří lázeň z jednoho dílu indiga, dvou dílů hašeného vápna a tří dílů fruktózy. Měla to být jednoduchá a osvědčená metoda, ale ukázalo se, že celý proces je komplikovanější a složitější, než se zdá a obsahuje mnoho proměnných faktorů a stačí, když jeden nebude sedět a celé barvení se tím zkazí.
Bohužel musím konstatovat, že se mi barvení metodou 123 napoprvé nepovedlo. Problém byl mimo jiné i v tom, že na Internetu je celá řada různých návodů a tutoriálů různé kvality od různých autorů a ne všechny informace jsou přesné. Některé se i dost liší nebo si protiřečí a přesně na tom jsem pohořel. Ta lázeň se mi nepovedla a látku mi neobarvila a vůbec se chovala podivně.
Když jsem pátral po tom, v čem byla chyba, tak jsem zjistil, že jsem použil příliš teplou vodu, konkrétně asi 80 st. Celsia, přičemž indigo degraduje při teplotě nad 50 st. Celsia. Ovšem některé návody uváděly právě 80-90 st. Ceslia což je chyba.
Takže i návody na Youtube mohou být zavádějící a mohou vám zničit vaše dílo.
Nicméně jsem později narazil na Internetu na něco jako “instantní indigo”. Je to vlastně indigový prášek, do kterého již jsou přidány veškeré ostatní ingredience, jako oxidační činidlo a zásada atd. Je to celé vymyšleno tak, aby barvení indigem bylo co nejjednodušší a co nejméně závislé na teplotě vody, okolí a aby nedocházelo k usazování přebytků ingrediencí na dně nádoby, kde může způsobit skvrny na látce.
Tuto barvící směs vymyslel nějaký Japonec asi před 30 lety a prodává ji nějaká firma v Japonsku a chlubí se tím, že ji k barvení používají i děti v mateřských školkách nebo na základní škole, jak je to jednoduché.
Řekl jsem si, že to vyzkouším a objednal jsem si z Japonska půl kila této instantní indigové barvy, která mi přišla snad do týdne, byl jsem opravdu v šoku, jak rychle to přišlo. Nebyla to tedy levná záležitost, ale indigo bylo a je drahé.
Postup je velice jednoduchý, odměří se indigový prášek tak, aby na litr vody připadlo asi 5 g indiga. Voda by měla mít asi 30 st. celsia a indigo se musí v této vodě dokonale rozmíchat. Na povrchu se hned začne tvořit tzv. indigová kytka a metalický lesklý film. Ty se tvoří i u klasické indigové lázně, ale tam to trvá mnohem déle a je to složitější, protože barvící lázeň se musí nechat zrát.
Látka se do lázně dává mokrá a před barvením se musí odstranit indigová kytka. Pak už se namočí látka do lázně a pořádně se promačká, aby nasála barvu. Látka se následně propere v čisté vodě a nechá se zoxidovat na vzduchu.
Podle potřeby je možné barvení opakovat, abychom získali tmavší odstín. Poslední operací je ustálení barvy v octové vodě. Pak se látka vypere a nechá uschnout.
Vyzkoušel jsem si barvení nejdříve na vzorku a zjistil jsem, že to opravdu funguje skvěle, takže jsem obarvil tu stejnou látku, která se mi neobarvila při tom prvním pokusu.
Výsledek je parádní. Látka je nádherně indigově modrá a zcela bez jakýchkoliv skvrn, fleků nebo map. Barva je jednolitá, perfektně tmavá a naprosto odpovídá dobovým originálům z 19. a 18. století. S výsledkem jsem naprosto spokojen a prakticky už nebudu na modrou barvu používat nic jiného.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
