Nejčastěji šlo o svídu krvavou, svídu modroplodou, svídu výběžkatou nebo svídu kanadskou (ve všech případech šlo o vnitřní kůru), medvědici lékařskou (listy), škumpu lysou (listy), hvězdnici novoanglickou (kořen) a puškvorec obecný (kořen).
Listy, kořeny či kůra se vysušily, rozdrtily na jemné kousky a smíchaly v požadovaném poměru.
Tabák
Tabák je rostlina, která přirozeně roste v jižní a střední Americe. Místní indiáni poznali její účinky a domestikovali ji již před tisíci lety. Na Velkých pláních byl však tabák původně neznámý, i když sem začal během 19. století postupně a v omezeném rozsahu pronikat z Východních lesů a začal se do kouřící směsi přimíchávali také.
Název
Mezi bílými kolonisty se pro indiánskou kouřící směs široce rozšířil název “kinikinik”, který pochází z východoalgonkinského jazyka kmene Lenapů a znamená “míchat” či “mísit”. Každý kmen však měl pro kouřící směs svůj vlastní název.
Lakotsky například se kouřící směs řekne “čhaŋšáša”.
Receptura
Složení a poměr jednotlivých ingrediencí kouřící směsi se mohl lišit kmen od kmene nebo i člověk od člověka, dle chuti jednotlivých indiánských kuřáků, kteří si směs připravovali většinou sami.
Prkénka
K drcení, sekání a mísení listů, kořenů a vnitřní kůry či samotného tabáku se používala speciální prkénka k tomu určená. Mohla mít kulatý či hranatý nebo jiný tvar a mohla měřit asi kolem 30 centimetrů a vysoká byla asi jeden až dva centimetry.
Některá prkýnka moha být nádherně zdobená mosaznými cvočky nebo obarvením dřeva. V takovém případě se jako podklad většinou používala opačná strana, než na které bylo zdobení. Dochovaná prkýnka nesou vždy stopy častého používání. Po čase se prkýnko rozpadlo a bylo třeba vyrobit nové.
Uchovávání
Kouřící směs se většinou uchovávala ve speciálních dýmkových vacích, společně s hlavičkou dýmky. Dřevěné troubele pak byly uchovávaný zvlášť.
Kinikinik dnes
Kinikinik se často v dýmkách kouří ještě dnes. Nikdy nebyly používány žádné drogy a není tomu tak většinou ani v současnosti. V původním náboženství indiánských kmenů z Velkých plání byly halucinogeny neznámé, ty se začaly rozšiřovat na Velké pláně až v rezervačním období, a to především z jihu, z Mexika. Někteří tradiční indiáni považují například nacpání marihuany do catlinitové dýmky za nepřípustné a za znesvěcení dýmky i indiánské tradice.