Lžíce z bizoních rohů se používaly po celé oblasti Velkých plání. Většina originálních lžic byla vyrobena z bizoního rohu, existují však i exempláře vyrobené z rohu hovězího. Výroba indiánské lžíce z rohu je jednoduchá.
Rohovinu je možné opracovávat několika způsoby:
1) Ohříváním
Tento trik spočívá v tom, že je třeba roh pořádně prohřát. Výrazně změkne a lze jej pak tvarovat nebo snadno řezat nožem. Prohřátí rohu je možné docílit nad zdrojem tepla, například nad ohněm. Pokud nelpíte na autentických metodách, je možné použít horkovzdušnou pistoli, plynový hořák, nebo nechat roh nějakou dobu v elektrické či plynové troubě.
Pozor, nenahřívejte roh příliš, nebo jej zničíte. Teplota musí být vysoká, aby roh změkl, ale ne zase příliš vysoká, aby se nezačal péct. Před zahříváním roh napusťte tukem, bude lépe odolávat vysoké teplotě a jeho povrch nebude žárem praskat.
Žárem změklý roh je možné krájet a tvarovat pomocí řezů nože. Také je možné roh tvarovat. V takovém případě je třeba jej podržet v požadovaném tvaru a čekat, dokud nevychladne. Tak si podrží požadovaný tvar. Takto je třeba možné ohýbat rukojeti lžiček a podobně.
Poznámka: Podle některých zdrojů je možné docílit nahřátí rohu jeho ponořením do vařící vody (autorem nevyzkoušeno).
2) Mechanickým opracováním
Roh je asi podobné tvrdý jako tvrdé dřevo. Je možné jej poměrně snadno opracovávat nožem, pilkou, pilníkem, rašplí nebo smirkovým papírem.
Postup
Na výrobu lžíce budete potřebovat především vhodný roh. Nejlepší je bizoní, který lze dnes již snadno sehnat a není ani drahý. Méně stylovou a atraktivní variantou je roh hovězí.
Roh musí být dostatečně velký, vhodně zakřivený a nesmí mít viditelné praskliny nebo jiné vady. Odlupující se vrstvy vnější rohoviny většinou nevadí, protože stěna rohu je silná a stejně se bude hodně zbrušovat.
Nejprve je vhodné si promyslet, jaký tvar lžíce budeme vyrábět. Indiánské lžíce se navzájem tvarově hodně liší, protože každému vyhovoval trochu jiný tvar.
Pak je třeba si představit, ze které části rohu lžíci vyřízneme. Jelikož je dobré využít přirozeného zakřivení a tvaru rohu, vyřízneme lžíci z části vnějšího oblouku.
Na opracování lze použít více různých metod, které byly popsány výše. Zde byly prvotní řezy provedeny úhlovou bruskou s řezným kotoučem, hrubé broušení bylo provedeno také úhlovou bruskou s hrubým brusným kotoučem a jemnější opracování bylo provedené pilníkem a nakonec smirkovým papírem.
Postupovat budeme od nejhrubšího opracování k jemnějšímu.
Lžíce je hotová. Můžete ji nechat tak jak je, neozdobenou, nebo ji můžete ozdobit. Zdobila se vždy pouze ručka, korálky (obyčejná omotávka) nebo ursoními ostny (řetízek nebo omotávka jednoho ostnu vedle druhého). Na některých lžičkách jsou vidět i zavěšené řemínky omotané ostny a ozdobené kornoutky s koňskými žíněmi nebo jelenčími či vidlorožími kopýtky. Takové ozdoby jsou sice velmi dekorativní, ale také nepraktické. Budou vám překážet jak při samotném jídle, tak i při mytí nádobí.