Dopisy a poznámky malíře a cestovatele George Catlina o zvycích a povaze severoamerických indiánů
Listopad 2024
2500 Kč
Kniha Zaniklý svět je jedinečným svědectvím malíře, cestovatele a oddaného přítele indiánů George Catlina, který strávil osm let mezi severoamerickými kmeny (1832–1839). Během této doby pečlivě zaznamenával jejich život, zvyky, obřady, způsoby obživy, kmenové uspořádání, sportovní soutěže a hry – tedy to, jak žili a jací byli.
V době, kdy byly indiánské kmeny východně od Mississippi Evropany systematicky ničeny, vykořeňovány a podmaňovány následky nemocí, alkoholu, válek a kolonizace, kmeny na Velkých pláních dosud žily svobodně. Oblékaly se do kožešin a kůží a způsob jejich života zůstával prakticky nedotčen křesťanskou kulturou.
Catlin, původem z východních Spojených států, si plně uvědomoval, co se stalo s východními indiány, a tušil, že západní kmeny čeká podobný osud. Chápal, že rozšiřující se vliv západní civilizace nevyhnutelně zasáhne i oblasti na západ od Mississippi až k Tichému oceánu, a že všechny dosud svébytné indiánské kultury zaniknou a upadnou v zapomnění.
Jako mladý právník soucítil s indiánskými kmeny, jejichž bída a utrpení mu hluboce zasahovaly srdce. Rozhodl se proto učinit odvážný krok: opustil právnickou kariéru, prodal své knihy a za utržené peníze si pořídil malířské potřeby. Vypravil se na daleký Západ, ke vzdáleným kmenům, s cílem zachytit na plátno a papír vše, co ještě bylo možné zaznamenat.
Jeho cílem bylo zdokumentovat a uchovat duchovní i materiální kulturu západních kmenů dříve, než ji zničí evropská civilizace. Catlin věřil, že alespoň ve formě svých obrazů, textů a nasbíraných artefaktů dokáže tuto kulturu zachovat pro budoucí generace. Jeho svědectví je obzvláště cenné díky tomu, že indiáni Velkých plání zůstali bělošského náporu poměrně dlouho ušetřeni, až téměř do 2. poloviny 19. století.
Catlin nebyl jen obyčejným malířem, ale i pečlivým dokumentaristou a bystrým pozorovatelem. Jeho výstižné texty se skvěle doplňují s jeho obrazy, a dohromady tvoří jedinečný celek. Velice přesně předpověděl vyhubení bizoních stád, přestože v době, kdy na Velkých pláních běhaly miliony bizonů, si málokdo dokázal představit, že za půl století se jeho prorocká slova bezezbytku vyplní.
Celý svůj život zasvětil snaze zachytit slovem i obrazem to, co považoval za nádherné a cenné, protože si byl vědom, že indiánské kultury jsou odsouzeny k zániku a zapomnění. Ve své době byl prorokem, který viděl to, co většina lidí neviděla. Svým perem a štětcem se snažil pomoci těm, kteří byli považováni za překážku a měli být vyhlazeni, podmaněni a odstraněni.
Zvláštní místo v jeho srdci zaujímal kmen Mandanů, mezi nimiž strávil více času než u jiných kmenů. Mandany popsal do nejmenších detailů. Bohužel, pět let po jeho návštěvě postihla kmen epidemie neštovic, která zdecimovala téměř všechny jeho členy, a tak Mandani jako kmen prakticky zanikli. Bez Catlinových popisů bychom o tomto kmeni dnes věděli jen velmi málo, a podobně to platí i o jiných kmenech, které ve svých spisech pečlivě zaznamenal.
Catlinovy popisy životního stylu indiánů jsou velmi přesné a detailní. Jeho texty doprovázejí četné malby, které tuto dokumentaci ještě více obohacují. Tyto malby zahrnují portréty významných osobností, jako byli náčelníci, bojovníci, jejich manželky, šamani, ale také scény z indiánských vesnic, obřadů, her, tanců a dalších běžných aktivit. Catlin tak čtenářům poskytuje hluboký vhled do života indiánů Velkých plání v době jejich největší slávy. Jedná se o autentické záznamy z doby, kdy tito indiáni žili ještě divoce a svobodně, prakticky neovlivněni evropskou kulturou.
Tyto syrové, prvosledové záznamy často ostře kontrastují s pozdějšími, často zkreslenými, zkompilovanými a přefiltrovanými informacemi různých autorů, ovlivněnými jejich vlastními předsudky – ať už pozitivními, nebo negativními. Catlinovo svědectví tak nabízí nesrovnatelně autentičtější pohled na západní indiánské kmeny, než pozdější romantizované a zkreslené informace z období, kdy již byli indiáni Velkých plání v úpadku, nebo živořili v přidělených rezervacích.
Kniha je psána formou “dopisů”, které Catlin adresuje svým čtenářům, a které fungují jako kapitoly. Obsahuje celkem 31 těchto listů, které vyšly poprvé v roce 1841 pod dlouhým názvem “Letters and Notes on the Customs and Manners of the North American Indians” Volume 1, tedy jako první ze dvou dílů. Druhý díl pak obsahuje dalších 26 dopisů z jeho cest mezi kmeny, které obývaly východní prérie a jižní pláně.
Původně jsem přeložil první díl knihy pouze pro vlastní potřebu, bez ambice jej veřejně šířit, protože zájemců o autentické a nezkreslené informace o severoamerických indiánech není mnoho. Na naléhání přátel a známých jsem se však nakonec rozhodl překlad vydat knižně, i když to přináší mnoho práce, starostí a problémů.
Kniha není určena pro širokou veřejnost, která touží po senzačních, rychlých a jednoduchých zprávách, ale spíše pro přemýšlivé a autentické lidi, kteří se nebojí jít do hloubky a ke kořenům věcí. Bylo mi jasné, že realizace takto obsáhlého a náročného díla bude vyčerpávající na čas, energii a peníze, a že se mi finančně příliš nevyplatí, protože malý náklad sotva pokryje výdaje.
Nicméně to vše nedělám pro peníze, stejně jako Catlin nezbohatl na tom, že pobýval mezi indiány, aby je poznal, zapisoval si poznámky a maloval jejich portréty. Celý život se potýkal s finančními problémy a pohyboval se na hranici holé existence, místo toho, aby se věnoval zářné kariéře advokáta, kterým ve skutečnosti byl.
Tak už to někdy u některých, zejména umělecky naladěných lidí chodí, že nadšení pro věc je u nich větší než finanční motivace. Přesto věřím, že si kniha své čtenáře najde a že obohatí jejich život o poznání, jací byli indiáni z Velkých plání, ještě předtím, než byla jejich kultura smetena ze zemského povrchu.
Wyoming, autorovo místo narození – Jeho původní profese – Jeho důvody cesty do Indiánské země – Delegace indiánů ve Phipadelphii – Odjezd na Dálný západ v roce 1832 – Nápad na vytvoření Národní galerie – Počty navštívených kmenů, namalovaných obrazů a sesbíraných artefaktů – Zánik indiánských kultur – Počty indiánů kdysi a nyní – Jak přistupovat k indiánům, aby člověk poznal jejich charakter
Osvědčení autenticity jeho obrazů od Vládních zmocněnců pro indiánské záležitosti a dalších význačných osobností veřejného života
Ústí Yellowstonu – Vzdálenost ze St. Louis – Potíže na Missouri – Laskavost pana Chouteaua a majora Sanforda – Pevnost Kožešinové společnosti – Indiánští Epikurejci – Nová a opravdová škola umění – Krásné modely
Charakter řeky Missouri – Krásné prérie kolem řeky – Malebné hliněné srázy – Jak se na řece poprvé objevil parník a jak z toho byli indiáni vyděšení – Pevnost Kožešinové společnosti u ústí řeky Yellowstone – Pan M’Kenzie, jeho stůl a přívětivost – Indiánské kmeny v okolí
Indiáni z oblasti Horní Missouri a jejich charakteristika – Popis bizonů – Popis způsobu jejich zabíjení – Lov na bizony – Pád pana Chardona – Zraněný býk – Pozoruhodný výkon pana M’Kenzieho – Návrat z lovu
Autorův ateliér a popis lidí v něm – Náčelník Černonožců – Další náčelníci a popis jejich oblečení – Černonožská žena a dítě – Skalpy a způsob, jakým se získávají – Rudé dýmky a lom na dýmkový kámen – Černonožské luky, štíty, šípy a kopí – Několik významných Černonožců
Medicína a mystika – Medicinový vak – Původ slova “medicína” – Způsob výroby medicinového vaku – Hodnota medicinového vaku pro indiána a materiály, ze kterých je vyroben – Černonožský šaman nebo medicinman a způsoby, kterými léčí – Význam indiánských šamanů a medicinmanů a jejich různé stupně
Vrány a Černonožci – Jejich vzhled a povaha – Zabíjení bizonů a sušení masa – Obydlí kmene Vran – Stržení a přesun tábora – Způsob činění a uzení kůží – Vrány a nádhera jejich oděvů – Krádeže koní – Proč se o indiánech říká, že jsou to lupiči, bandité a zločinci nejvyššího řádu
Další charakteristiky Vraních indiánů – Unikátní délka jejich vlasů – Zvláštnosti tvaru hlav Vraních indiánů a některé jejich portréty – Ženy kmenů Vran a Černonožců – Jejich móda oblékání a malování – Rozdíly mezi jazykem Vran a Černonožců – Různé indiánské tlupy – Jazyk a počty příslušníků kmene Černonožců – Kríové, Assiniboinové a Odžibvejové – Assiniboini jako součást kmene Siouxů – Způsob, jakým vaří maso – Dýmkový tanec – Náčelník Widžun džon a jeho manželka – Jeho cesta do Washingtonu – Oblečení Assiniboinských žen a dětí – Kríové, jejich charakteristika a počty a několik portrétů – Odžibvejové – Náčelník a jeho manželka
Kontemplace nad Dálným západem a jeho charakteristikami – Stará známost – Nezadržitelný postup civilizace – “Dálný západ” – autor se ho snaží lokalizovat a dostat se do něj – Setkání s Batistou, svobodným traperem
Podivné místo – Plavba od ústí Yellowtonu po Missouri až do Mandanské vesnice – Vyrážíme – Opouštíme M’Kenzieho pevnost – Míjíme na břehu vesnici Assiniboinů – Widžun džon dává svým lidem přednášku a způsobech a mravech bělochů – Horská ovce – Válečný orel – Medvěd grizzly – Hliněné srázy, “Pece na pálení cihel”, pozůstatky vulkanické činnosti – Rudá pemza – Toulky po okolí – Spánek horalů – Medvědice grizzly s mláďaty – Odvážný útok – Vyrabovaná kánoe – Svačina na hromadě naplavených kmenů – Utábořili jsme se na noc – Smyslné květiny, šeferdie a její plody – Dobrodružství s jelenem – Narazili jsme na válečnou indiánskou výpravu – Velká cesta – Ohromující hliněné kopce – Stolové hory – Lov vidlorohů – “Velký dóm” – Psouni prérioví a jejich vesnice – Marné pokusy některé z nich zastřelit – Nádherné srázy a “Tři dómy” – Konečně jsme dorazili do Mandanské vesnice
Vesnice a jejich umístění – Bývalé lokality mandanských vesnic a jejich opevnění – Popis vesnice – Detailní popis polozemnic a jejich konstrukčních detailů – Popis jejich interiéru – Postele – Zbraně – Členové domácnosti – Indiánská upovídanost a mnohomluvnost – Indiánský humor – Zábava a vyprávění příběhů u ohně – Důvody, proč jsou indiáni mlčenliví a zaražení v civilizované společnosti
Pohled na mandanskou vesnici shora – Velká medicinová kánoe – Medicinová chýše – Podivná směsice harampádí – Pohřbívání mrtvých na lešení – Respekt a úcta k mrtvým – Navštěvování mrtvých – Starost o mrtvé – Rozhovory s mrtvými – Kosti mrtvých
Vlčí náčelník – nejvyšší náčelník Mandanů – Několik portrétů – Osobní vzhled – Svébytnost Mandanů – Barva jejich pleti – Šedé vlasy u Mandanů – Vlasy mužů – Vlasy žen – Koupání a plavání – Způsob jakým indiáni plavou – Parní lázně
Oblečení Mandanů – A jakou má pro ně cenu – Dva koně za válečnou čelenku vyrobenou z orlích per a hranostajích kůží – Rohaté čapky – Židovský zvyk
Údiv Mandanů nad tahy autorova štětce – Autor byl povýšen do hodnosti šamana či medicinmanna – Kolem autora se shromažďují davy – Snaží se ho uvidět nebo se ho dotknout – Pověrčivý strach indiánů z toho, že malování portrétů jim přinese újmu – Proti autorovi se zvedá vlna odporu – Proti autorovi se postaví mandanský šaman, obtíže jsou ale překonány
Indiánští hezounci a parádníci – Moje snaha namalovat jednoho z nich byla bezvýsledná – Mato tope, Čtyři medvědi, druhý náčelník kmene – Autor byl pohoštěn v jeho obydlí – Pochoutky podávané na hostině – Morek a pemmican – Mandanská keramika – Dostal jsem jako dar malovaný bizoní plášť
Polygamie – Důvody a obhajoba polygamie – Svatba jako obchod – Nákup a prodej manželek – Otcovská a synovská láska – Skromnost a ctnost žen – Brzké sňatky – Otrocká práce indiánských žen – Dětelník – Sušené maso – Keše – Způsoby vaření, počty a časy denních jídel – Přístup ke stravě – Oddělení mužů a žen v průběhu jídla – Indiáni jsou velice střídmí v jídle – Existují ale výjimky – Sušení masa na slunci bez použití kouře nebo soli – Divocí indiáni nikdy nepoužívají žádnou sůl
Indiánské tance – Bizoní tanec – Objevili se bizoni – Přípravy na lov – Lovci vyrážejí – Byla to léčka – Návrat zpět – Smrt a skalpování
Simulovaný boj a skalpový tanec mandanských chlapců – Hra Čungke – Svátky a oslavy – Posty – Kožešina z bílého bizona – Její hodnota – Přivolávači a zastavovači deště – Přivolávání deště – Hromový člun – Velká dvojitá medicína
Mandanská lukostřelba – Hra se šípy – Divocí koně – Koňské dostihy – Porada pěší válečné výpravy
Mato tope, náčelník Mandanů – Jeho oblečení a portrét – Plášť s namalovanými bitvami, které ve svém životě svedl
Mandanské náboženské obřady – Mandanské náboženské přesvědčení – Tři hlavní obřadní předměty – Místo hlavního obřadu – Velká kánoe – Doba, kdy se zahajuje obřad – Způsob, jakým se provádí – Otevření medicinové chýše – Oběť vodě – Čtyřdenní post – Býčí tanec – Mučení a řezání – Poslední závod – Strašlivé případy sebemučení – Obětování vodě – Osvědčení o přesném zachycení mandanských obřadů – Závěry, vyvozené z tohoto strašlivého a krutého výročního obřadu – Tradice Okyhýde, neboli Zlého ducha – Mandani mohou být civilizováni
Lokace a počet hidatských vesnic – Příchod Hidatsů – Hlavní vesnice – Parní lázeň – Starý náčelník Černý mokasín – Dva portréty, jeden muže a druhý ženy – Tanec zelené kukuřice
Vrány ve vesnici Hidatsů – Vraní náčelník na koni oblečen do toho nejlepšího – Svébytnost Vran – Dlouhé vlasy – Půlměsíčité obličeje Vran – Krysy ve vesnicích Hidatsů – Překračujeme Knife river na bullboatu – Hidatské dívky se koupou v řece – Dostihy – Škádlení – Jízda na koni bez sedla – Obkličovací lov bizonů – Bourání a doprava masa
Indián se mi nabídnul jako polštář – Portréty Arikarů – Arikarská vesnice – Původ Mandanů – Kolonie Velšanů – Madokova expedice
Siouxové neboli Dakotové – Fort Pierre – Missourští a Mississipští Siouxové – Náčelník Hawandžeta – Ponkové – Náčelník Šodegača a jeho manželka – Svatba se čtyřmi ženami naráz – Portrét jedné z nich – Brzké sňatky a jejich důsledky
Krutý zvyk ponechávat staré lidi svému osudu – Nekonečný pěší pochod – Rovná pláň, kam oko dohlédne – Fata morgána – Vynořující se prérie – Stočit špičky chodidel dovnitř – Krásné kopečky – Solná pole – Dorazili jsme do Fort Pierre – Ohromné shromáždění Siouxů – Namaloval jsem hlavního náčelníka Siouxů – Boj s předsudky – Potíže překonány – Smrt náčelníka – Siouxská móda – Portréty dalších náčelníků Siouxů – Wampum – Krásné ženy kmene Siouxů – Dcera Černé skály – Chardon a jeho indiánská manželka
Potíže s portrétováním indiánských žen – Indiánská domýšlivost – Strážení portrétů – Parník poprvé dorazil mezi Siouxy – Psí hostina
Dobrovolný způsob sebemučení známý jako “hledění do slunce” – Náboženský obřad – Kouřící směs “kinikinik” – Dýmky – Kalumety nebo dýmky míru – Tomahawky a skalpovací nože – Tanec náčelníků – Skalpy – Způsoby skalpovaní – Skalpovaní lidé – Způsob zpracování a nošení skalpů
Indiánské zbraně a hudební nástroje – Toulce a štíty – Nakuřování štítu – Váčky na tabák – Bubny – Chřestidla – Píšťalky – Flétny – Medvědí tanec – Žebravý tanec – Skalpový tanec
Popis bizonů – Popis jejich chování – Souboje bizoních býků – Váleniště – Vílí kruhy – Lov bizonů luky a šípy – Lov bizonů z koňského hřbetu – Použití lasa – Lov bizonů v převlečení za vlky – Zranění a úmrtí koní při lovu bizonů – Bizoní telata – Způsob jak je chytit a odvést – Kruté a bezohledné vraždění bizonů ve velkém, během chvíle bylo pobito 1400 kusů – Vlci útočí na bizony – Úvahy o tom, že bizoni a indiáni budou zcela vyhubeni
Formát: 17×24 cm
Počet stran: cca 350-400
Počet barevných obrazů: více než 100
Vazba: pravděpodobně brožovaná
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
